Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | V dnes běžných bezestýlkových ustájeních prasat a skotu vzniká tekutý výkal, kejda. Tato směs vody, hnojůvky a hnoje zkvasí, není-li dále upravována, v páchnoucí, rychle působící hnojivo. Mineralizace látek je značně pokročilá. V biologicky-dynamickém zemědělství by se místo kejdového hospodaření měla — pokud možno — prosazovat příprava pevného chlévského hnoje. V čistě trávnatých oblastech, kde chybí stelivo, nezůstává často jiná volba. O to důležitější je pak přijmout veškerá opatření k zušlechtění kejdy, jak platí i pro hnojůvku. Zpravidla se surová kejda z velkochovů vyvází na pole bez jakékoliv úpravy. Nehledě na takzvané obsahy živin platí za odpadní produkt, jehož je třeba se zbavit — se všemi důsledky v podobě obtěžování zápachem, úniků oxidů dusíku (oxid dusný, N<sub>2</sub>O), zatížení spodní vody dusičnany, ucpávání půdních pórů hlenovinami, ochuzování půdní flóry a fauny a snižování výživné hodnoty krmiva zejména nízkomolekulárními bílkovinnými sloučeninami. Velká vážnost, jíž se živočišnému hnoji kdysi dostávalo, padla za oběť myšlení v živinách. Při pečlivém zušlechťování, především prostřednictvím biologicky-dynamických preparátů, a dostatečně dlouhém skladování může postupně docházet k tomu, že i z kejdy vznikne trvale působící hnojivo, které se budujícím způsobem zařadí do půdních procesů. {{SE|311}} |
| V Deutsch (de) | In den heute üblichen einstreulosen Stallhaltungen von Schweinen und Rindern fällt Schwemmmist, Gülle an. Dieses Gemisch aus Wasser, Jauche und Mist vergärt, wenn nicht weiter behandelt, zu einem übelriechenden, schnell wirksamen Dünger. Die Mineralisierung der Stoffe ist weit fortgeschritten. Im biologisch-dynamischen Landbau sollte statt der Vergüllung – so weit wie möglich – die Festmistbereitung angestrebt werden. Aus Mangel an Einstreu in reinen Grünlandgebieten bleibt häufig keine andere Wahl. Umso mehr ist es dann wichtig, alle Maßnahmen zur Veredelung der Gülle zu ergreifen, wie sie auch für die Jauche gelten. In der Regel wird die Rohgülle aus Massentierhaltungen unbehandelt auf die Felder ausgebracht. Abgesehen von ihren sogenannten Nährstoffgehalten, gilt sie als ein Abfallprodukt, das entsorgt werden muss, mit allen Folgen der Geruchsbelästigung, der Stickoxidentgasung (Lachgas, N<sub>2</sub>O), der Nitratbelastung des Grundwassers, der Verschließung der Bodenporen durch Schleimstoffe, Verarmung der Bodenflora und -fauna und der Minderung des Nährwertes des Futters durch vor allem niedermolekulare Eiweißverbindungen. Die hohe Wertschätzung, die dem tierischen Dünger einst zukam, ist dem Denken in Nährstoffen zum Opfer gefallen. Bei sorgsamer Veredelung, vor allem durch die biologisch-dynamischen Präparate, und genügend langer Lagerung kann es gradweise gelingen, auch aus Gülle einen nachhaltig wirksamen Dünger zu erzeugen, der sich aufbauend in die Bodenprozesse einfügt. {{SE|311}} |
| V Englisch (en) | In today's customary litter-free indoor housing of pigs and cattle, flushed manure — slurry — arises. This mixture of water, liquid manure and dung ferments, if left untreated, into a foul-smelling, fast-acting fertilizer. The mineralization of the substances is far advanced. In biodynamic farming, the preparation of solid manure should be aimed for instead of slurry production — as far as possible. In purely grassland areas, lack of bedding frequently leaves no other choice. All the more important it then becomes to take all measures for the refinement of the slurry, just as they apply to liquid manure. As a rule, raw slurry from factory farming operations is applied to the fields untreated. Apart from its so-called nutrient contents, it is regarded as a waste product that must be disposed of — with all the consequences of odour nuisance, nitrous oxide off-gassing (laughing gas, N<sub>2</sub>O), nitrate loading of groundwater, sealing of soil pores by mucous substances, impoverishment of the soil flora and fauna, and the reduction of the nutritive value of fodder through predominantly low-molecular protein compounds. The high esteem once accorded to animal manure has fallen victim to nutrient-based thinking. With careful refinement — above all through the biodynamic preparations — and sufficiently long storage, it can succeed by degrees to produce from slurry, too, a sustainably effective manure that works in a building way into the soil processes. {{SE|311}} |
| V Spanisch (es) | En las estabulaciones sin cama, hoy habituales, para cerdos y bovinos se produce purín diluido, gülle. Esta mezcla de agua, purín y estiércol fermenta, si no se trata ulteriormente, hasta convertirse en un abono de efecto rápido y olor desagradable. La mineralización de las sustancias ha avanzado considerablemente. En la agricultura biodinámica debería aspirarse, en lugar de la producción de gülle —en la medida de lo posible—, a la elaboración de estiércol sólido. La falta de cama en las zonas exclusivamente pratenses deja frecuentemente sin otra opción. Tanto más importante es entonces adoptar todas las medidas de refinamiento de la gülle que rigen igualmente para el purín. Por regla general, la gülle bruta procedente de la ganadería intensiva se aplica a los campos sin tratamiento previo. Al margen de sus denominados contenidos en nutrientes, se la considera un residuo que debe eliminarse, con todas las consecuencias: molestias olfativas, desgasificación de óxidos de nitrógeno (óxido nitroso, N<sub>2</sub>O), carga de nitratos en el agua subterránea, obturación de los poros del suelo por sustancias mucosas, empobrecimiento de la flora y fauna edáficas, y disminución del valor nutritivo del forraje por compuestos proteicos de bajo peso molecular principalmente. La alta estima que otrora se tributaba al abono animal ha caído víctima del pensamiento en términos de nutrientes. Con un refinamiento cuidadoso —sobre todo mediante los preparados biodinámicos— y un almacenamiento suficientemente prolongado, puede lograrse gradualmente producir también a partir de la gülle un abono de efecto duradero, que se integra constructivamente en los procesos del suelo.{{SE|311}} |
| V Französisch (fr) | Dans les stabulations actuelles sans litière, courantes pour les porcs et les bovins, il se produit du fumier en suspension, du lisier. Ce mélange d'eau, de jauche et de fumier fermente, sans traitement ultérieur, en un engrais nauséabond à action rapide. La minéralisation des substances est très avancée. En agriculture biodynamique, on devrait — dans la mesure du possible — viser la production de fumier solide plutôt que la liséification. Par manque de litière dans les régions de pur herbager, il n'y a souvent pas d'autre choix. Il est alors d'autant plus important de prendre toutes les mesures d'affinage du lisier, telles qu'elles valent aussi pour la jauche. En règle générale, le lisier brut issu des élevages industriels est épandu sans traitement sur les champs. Abstraction faite de leurs soi-disant teneurs en substances nutritives, il est considéré comme un déchet à éliminer — avec toutes les conséquences que cela entraîne : nuisances olfactives, dégazage en oxydes d'azote (protoxyde d'azote, N<sub>2</sub>O), charge en nitrates des eaux souterraines, obturation des pores du sol par des mucosités, appauvrissement de la flore et de la faune du sol, et diminution de la qualité nourricière des aliments du bétail par des composés protéiques à faible poids moléculaire surtout. La haute considération dont l'engrais animal jouissait autrefois a été sacrifiée à la pensée en substances nutritives. Grâce à un affinage soigneux — avant tout par les préparations biodynamiques — et à un stockage suffisamment long, on peut parvenir graduellement à produire aussi du lisier un engrais durablement efficace, qui s'intègre de manière édifiante dans les processus du sol. {{SE|311}} |
| V Polnisch (pl) | {{SE|310}} W dziś powszechnych bezściółkowych chlewniach i oborach dla świń i bydła powstaje gnojowica — płynny nawóz. Ta mieszanina wody, gnojówki i obornika fermentuje, jeśli nie jest dalej przetwarzana, w cuchnący, szybko działający nawóz. Mineralizacja substancji jest mocno zaawansowana. W rolnictwie biologiczno-dynamicznym zamiast gnojowicowania należy — w miarę możliwości — dążyć do sporządzania nawozu stałego. Z braku ściółki na terenach czysto użytkowanych jako łąki i pastwiska często nie ma innego wyjścia. Tym ważniejsze jest wówczas podjęcie wszelkich działań uszlachetniających gnojowicę, tak jak stosuje się je w przypadku gnojówki. Na ogół surowa gnojowica z masowych hodowli zwierząt wywożona jest na pola bez żadnego uszlachetnienia. Pomijając jej tak zwane zawartości składników pokarmowych, uchodzi za produkt odpadowy wymagający utylizacji — ze wszystkimi konsekwencjami: uciążliwości zapachowej, emisji tlenków azotu (podtlenek azotu, N₂O), obciążenia azotanami wód gruntowych, zamykania porów gleby przez substancje śluzowe, zubożenia flory i fauny glebowej oraz obniżenia wartości odżywczej paszy przede wszystkim przez niskocząsteczkowe związki białkowe. Wysoka ranga, jaką niegdyś cieszył się nawóz zwierzęcy, padła ofiarą myślenia w kategoriach składników pokarmowych. Przy starannym uszlachetnianiu — przede wszystkim za pomocą biologiczno-dynamicznych preparatów — i wystarczająco długim przechowywaniu można stopniowo uzyskać nawet z gnojowicy trwale działający nawóz, który wbudowuje się budująco w procesy glebowe. {{SE|311}} |
