Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | Prostředky k přípravě preparátů jsou odebírány z říše minerální, rostlinné a živočišné a jsou vystaveny stavům fyzičnosti světa, živlům země, vody, vzduchu a tepla a v nich účinným rytmům ročních období. Antroposofický duchovní výzkum obrací tedy pohled na Co a Jak smyslově vnímatelného světa: na Co, například určité léčivé rostliny a živočišné orgánové obaly; na Jak, například vystavení silám léta nad zemí v prostředí vzduchu a tepla a silám zimy pod zemí v oblasti vodnatě-zemitého. Tím se pod zorným úhlem duchovního bádání stává smyslově vnímatelná příroda sama v nejširším rozsahu předmětem přírodovědeckých otázek, například: jaký podnět dává pampeliška lékařská (''Taraxacum officinalis'') z morfologického a fyziologického hlediska ohledně svého vztahu ke draslíku země a ke křemičitosti v nejjemnějším rozložení v obvodu Země, a jaké zvláštnosti a funkce pobřišnice skotu jsou to, díky nimž se právě tento orgán jeví jako vhodný k obalení pampeliškových květních úborů v průběhu preparace. Rozumí se samo sebou, že zde míněný přírodovědecký badatelský přístup nemůže být kvantifikující, nýbrž takový, který na základě vnímání smyslově vnímatelných faktů tvoří pojmy, jež mohou v běžném poznávání sloužit jako opora porozumění nadsmyslové anschauung. |
| V Deutsch (de) | Die Mittel zur Herstellung der Präparate werden dem Mineral-, Pflanzen- und Tierreich entnommen und den Zuständen des Physischen der Welt, den Elementen der Erde, des Wassers, der Luft und der Wärme und den in diesen zur Wirksamkeit kommenden jahreszeitlichen Rhythmen ausgesetzt. Die anthroposophische Geistesforschung lenkt also den Blick auf das Was und Wie der sinnenfälligen Welt: Auf das Was, zum Beispiel bestimmte Heilpflanzen und tierische Organhüllen; auf das Wie, z.B. das Aussetzen den Kräften des Sommers über der Erde in Luft und Wärme und den Kräften des Winters unter der Erde im Bereich des Wässrig-Erdigen. Damit wird unter der Blickrichtung der Geistesforschung die sinnesfällige Natur selbst in größtem Umfang zum Gegenstand naturwissenschaftlicher Fragestellungen, z.B.: Welchen Anhaltspunkt gibt der Löwenzahn (''Taraxacum officinalis'') in morphologischer und physiologischer Hinsicht über seine Beziehung zum Kalium der Erde und zur Kieselsäure in feinster Verteilung im Umkreis der Erde, und welche Eigenheiten und Funktionen des Bauchfells des Rindes sind es, die gerade dieses Organ für die Umhüllung der Löwenzahnblüten im Zuge der Präparation geeignet erscheinen lassen. Es versteht sich von selbst, dass der hier gemeinte naturwissenschaftliche Forschungsansatz kein quantifizierender sein kann, sondern einer, der anhand der Wahrnehmung der sinnenfälligen Tatsachen Begriffe bildet, die im gewöhnlichen Erkennen dem Verständnis der übersinnlichen Anschauung Stütze sein können. |
| V Englisch (en) | The means for preparing the preparations are drawn from the mineral, plant, and animal kingdoms, and exposed to the conditions of the physical world — the elements of earth, water, air, and warmth — and to the seasonal rhythms that come to efficacy within these elements. Anthroposophical spiritual research thus directs attention to the *what* and *how* of the sense-perceptible world: to the *what* — for example, certain medicinal plants and animal organ sheaths; to the *how* — for example, exposure to the forces of summer above the earth in air and warmth, and to the forces of winter beneath the earth in the domain of the watery-earthy. In this way, under the guiding perspective of spiritual research, sense-perceptible nature itself becomes, in the fullest measure, the object of scientific inquiry — for example: what indications does the dandelion (''Taraxacum officinale'') offer in morphological and physiological terms regarding its relationship to the potassium of the earth and to silica in its finest distribution in the periphery of the earth; and what peculiarities and functions of the peritoneum of the cow are those which make precisely this organ appear suited to enveloping the dandelion blossoms in the course of preparation. It goes without saying that the scientific research approach meant here cannot be a quantifying one, but rather one that, through the perception of sense-perceptible facts, forms concepts which may serve in ordinary cognition as a support for the understanding of supersensible beholding. |
| V Spanisch (es) | Los medios para la elaboración de los preparados se toman del reino mineral, vegetal y animal, y se exponen a los estados físicos del mundo —los elementos de la tierra, el agua, el aire y el calor— y a los ritmos estacionales que en ellos cobran eficacia. La investigación espiritual antroposófica dirige así la mirada hacia el Qué y el Cómo del mundo sensible: hacia el Qué, por ejemplo ciertas plantas medicinales y envolturas orgánicas animales; hacia el Cómo, por ejemplo la exposición a las fuerzas del verano sobre la tierra, en el aire y el calor, y a las fuerzas del invierno bajo la tierra, en el ámbito de lo acuoso-terreo. Con ello, bajo la perspectiva de la investigación espiritual, la naturaleza sensible misma se convierte en la mayor medida en objeto de planteamientos científico-naturales, por ejemplo: qué indicación ofrece el diente de león (''Taraxacum officinalis'') en el aspecto morfológico y fisiológico sobre su relación con el potasio de la tierra y con el ácido silícico en finísima distribución en el entorno de la Tierra, y qué particularidades y funciones del peritoneo del bovino son las que hacen precisamente a este órgano apto para envolver las flores de diente de león en el proceso de la preparación. Se entiende por sí solo que el enfoque científico-natural aquí aludido no puede ser uno cuantificador, sino uno que, mediante la percepción de los hechos sensibles, forma conceptos que en el conocimiento ordinario pueden servir de apoyo a la comprensión de la intuición suprasensible. |
| V Französisch (fr) | Les moyens servant à la fabrication des préparations biodynamiques sont tirés des règnes minéral, végétal et animal, et exposés aux états du physique du monde — les éléments de la terre, de l'eau, de l'air et de la chaleur — ainsi qu'aux rythmes saisonniers qui y déploient leur efficacité. La recherche spirituelle anthroposophique dirige ainsi le regard sur le «quoi» et le «comment» du monde sensible : sur le quoi, par exemple certaines plantes médicinales et certaines enveloppes organiques animales ; sur le comment, par exemple l'exposition aux forces de l'été au-dessus de la terre, dans l'air et la chaleur, et aux forces de l'hiver sous la terre, dans le domaine du terreux-aqueux. Ce faisant, sous l'angle de la recherche spirituelle, la nature sensible elle-même devient dans la plus grande mesure l'objet de questionnements scientifiques, par exemple : quel indice le pissenlit (''Taraxacum officinalis'') fournit-il, dans sa dimension morphologique et physiologique, sur sa relation au potassium de la terre et à la silice en distribution la plus fine dans la périphérie de la terre — et quelles particularités et fonctions du péritoine du bœuf font précisément de cet organe un enveloppant approprié pour les fleurs de pissenlit dans le cadre de la préparation ? Il va de soi que l'approche scientifique visée ici ne peut pas être quantifiante, mais doit être celle qui, à partir de la perception des faits sensibles, forme des concepts susceptibles, dans la connaissance ordinaire, de soutenir la compréhension de la contemplation intuitive du suprasensible. |
| V Polnisch (pl) | Środki do sporządzenia preparatów pobierane są z królestwa mineralnego, roślinnego i zwierzęcego i poddawane oddziaływaniu stanów fizycznych świata — żywiołów ziemi, wody, powietrza i ciepła — oraz działających w tych żywiołach rytmów pór roku. Antropozoficzne badanie duchowe kieruje więc wzrok na *co* i *jak* świata zmysłowego: na *co* — na przykład określone rośliny lecznicze i zwierzęce osłony organowe; na *jak* — na przykład wystawianie na siły lata ponad ziemią, w powietrzu i cieple, oraz na siły zimy pod ziemią, w sferze tego, co wodisto-ziemiste. W ten sposób, pod kątem widzenia badania duchowego, zmysłowo-uchwytna przyroda sama staje się w najszerszym zakresie przedmiotem przyrodoznawczych pytań badawczych — na przykład: jaką wskazówkę daje mniszek lekarski (*Taraxacum officinale*) pod względem morfologicznym i fizjologicznym co do swojego związku z potasem gleby i z kwasem krzemowym w najdrobniejszym rozproszeniu w otoczeniu Ziemi; i jakie właściwości oraz funkcje otrzewnej bydlęcej sprawiają, że właśnie ten organ wydaje się odpowiedni do owijania kwiatów mniszka w toku preparacji. Rozumie się samo przez się, że omawiany tu przyrodoznawczy kierunek badań nie może być podejściem kwantyfikującym, lecz takim, które na podstawie postrzegania zmysłowo-uchwytnych faktów tworzy pojęcia mogące — w zwykłym poznaniu — stanowić oparcie dla rozumienia nadzmysłowego oglądu. |
