Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)Tyto pokyny Rudolfa Steinera osvětlují zároveň tak charakteristický zjevný obraz heřmánku ve srovnání s řebříčkem. Řebříček je díky své sírové aktivitě v oblasti tepla a vzduchu ve vzájemném působení s půdní solí-draslíkem, v postupujícím zušlechťování draselného procesu od kořene vzhůru přes stonek, listovou posloupnost až ke květu — celý vyjádřením ovládání zemitého a vodnatého. Vše na něm ukazuje tendenci k přísné formě a zdrženlivosti životních procesů, jako například silná sukulence jemně členěného a zároveň hustého listového zpeřování a trubkovité květy skryté jako za zdmi obalových kalichů. Naproti tomu heřmánek se jeví jako vyzdvižený z pozemského. Jeho vztah k draslíku se projevuje ještě v lehké sukulenci listů.<ref>Jochen Bockemühl und Kari Järvinen: *Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen*, Dornach 2005, 154 S.</ref> Jeho sírová aktivita se zdá však soustředit především na zpracování a sublimaci pozemské látky vápníku. Vše v něm směřuje k volné, silné členitosti jeho vegetativních orgánů. Od výrazného kůlového kořene, jenž se nahoru lehce řepovitě rozšiřuje, vyzařují zčásti horizontálně v husté posloupnosti postranní kořeny do šířky a hloubky. Primární výhonek se vztyčuje vertikálně do výšky, avšak záhy se dělí u základny na počet postranních větví, které se málo větví a vyzařují do šířky a výšky a celkově mají tendenci dávat rostlině jakýsi kulovitý tvar. Listy se člení do volného, málo uspořádaného zpeřování; lístky peříčka jsou {{SE|374}}
 V Deutsch (de)Diese Hinweise Rudolf Steiners werfen zugleich Licht auf das so charakteristische Erscheinungsbild der Kamille im Vergleich zur Schafgarbe. Diese ist aufgrund ihrer Schwefelaktivität im Wärme-Luftbereich in Wechselwirkung mit dem Erdensalz-Kalium, in fortschreitender Verfeinerung des Kaliumprozesses von der Wurzel aufwärts über Stängel, Blattfolge bis zur Blüte hin, ganz Ausdruck der Beherrschung des Erdigen und Wässrigen. Alles an ihr zeigt die Tendenz zur strengen Form und zur Verhaltenheit der Lebensprozesse, wie beispielsweise die starke Sukkulenz der feingegliederten und zugleich dichten Blattfiederung und die wie hinter Mauern der Hüllkelche verborgenen Röhrenblüten. Dagegen erscheint die Kamille wie herausgehoben aus dem Irdischen. Ihr Bezug zum Kalium zeigt sich noch in einer leichten Sukkulenz der Blätter.<ref>Jochen Bockemühl und Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen'', Dornach 2005, 154 S.</ref> Ihre Schwefelaktivität scheint sich aber vor allem auf die Verarbeitung und Sublimierung des Erdenstoffes Kalzium zu konzentrieren. Alles in ihr strebt in eine lockere, starke Zergliederung ihrer vegetativen Organe. Von der ausgeprägten Pfahlwurzel, die sich nach oben leicht rübenartig verdickt, strahlen teils horizontal in dichter Folge die Seitenwurzeln in die Breite und Tiefe. Der Primärspross erhebt sich vertikal in die Höhe, doch alsbald zerteilt er sich an der Basis in eine Anzahl von Seitenästen, die, sich wenig verästelnd, in die Breite und Höhe ausstrahlen und gesamthaft dazu neigen, der Pflanze eine Art Kugelgestalt zu geben. Die Blätter gliedern sich in eine lockere, wenige geordnete Fiederung; die Fiederblättchen sind {{SE|374}}
 V Englisch (en)These indications of Rudolf Steiner cast light at the same time on the so characteristic outward appearance of chamomile in comparison to yarrow. Yarrow, by virtue of its sulphur activity in the warmth-air realm, stands in reciprocal interaction with the earth-salt potassium, in a progressive refinement of the potassium process from the root upward through stem, leaf sequence, to the blossom — it is entirely an expression of the mastery of the earthy and the watery. Everything about it shows the tendency toward strict form and toward a holding-back of the life processes: for instance, the pronounced succulence of the finely articulated yet dense pinnate foliage, and the tubular florets concealed as if behind walls of the involucral bracts. Chamomile, by contrast, appears as if lifted out of the earthly. Its relation to potassium shows itself still in a slight succulence of the leaves.<ref>Jochen Bockemühl und Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen'', Dornach 2005, 154 S.</ref> Its sulphur activity, however, seems to concentrate itself above all on the processing and sublimation of the earth-substance calcium. Everything in it strives toward a loose, vigorous articulation of its vegetative organs. From the pronounced taproot — which widens slightly toward the top in a turnip-like manner — the lateral roots radiate partly horizontally in dense succession outward into breadth and depth. The primary shoot rises vertically upward, yet presently it divides itself at the base into a number of lateral branches which, branching little, radiate outward into breadth and height, and as a whole tend to give the plant a kind of spherical form. The leaves are articulated into a loose, sparsely ordered pinnation; the pinnate leaflets are {{SE|374}}
 V Spanisch (es)Estas indicaciones de Rudolf Steiner arrojan al mismo tiempo luz sobre el aspecto tan característico de la manzanilla en comparación con la milenrama. Esta última, en virtud de su actividad sulfúrica en el ámbito del calor-aire, está en acción recíproca con la sal terrestre-potásica, en progresiva refinación del proceso potásico desde la raíz hacia arriba a través del tallo, la sucesión foliar hasta la flor, siendo toda ella expresión del dominio de lo terrestre y lo acuoso. Todo en ella muestra la tendencia hacia la forma estricta y la contención de los procesos vitales, como por ejemplo la fuerte suculencia del pinnatisecto finamente articulado y a la vez denso, y las flores tubulares ocultas como tras los muros de los involucros. La manzanilla, en cambio, aparece como elevada de lo terrestre. Su relación con el potasio se manifiesta aún en una leve suculencia de las hojas.<ref>Jochen Bockemühl und Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen'', Dornach 2005, 154 S.</ref> Su actividad sulfúrica parece concentrarse, sin embargo, sobre todo en la elaboración y sublimación de la sustancia terrestre calcio. Todo en ella pugna hacia una articulación suelta y enérgica de sus órganos vegetativos. De la pronunciada raíz pivotante, que se engrosa levemente hacia arriba como una pequeña nabo, irradian en parte horizontalmente y en sucesión densa las raíces laterales hacia lo ancho y lo profundo. El brote primario se eleva verticalmente en altura, pero enseguida se divide en la base en un número de ramas laterales que, ramificándose poco, irradian hacia lo ancho y lo alto y tienden en conjunto a dar a la planta una especie de forma esférica. Las hojas se articulan en un pinnatisecto suelto y poco ordenado; los folíolos son {{SE|374}}
 V Französisch (fr)Ces indications de Rudolf Steiner éclairent en même temps l'apparence si caractéristique de la camomille par rapport à l'achillée millefeuille. Cette dernière, en raison de son activité soufrée dans la sphère de la chaleur et de l'air en interaction avec le sel terrestre qu'est le potassium, dans un affinement progressif du processus du potassium depuis la racine vers le haut, en passant par la tige, la succession des feuilles jusqu'à la fleur, est entièrement l'expression de la maîtrise du terrestre et de l'aqueux. Tout en elle montre la tendance à la forme stricte et à la retenue des processus vitaux, comme par exemple la forte succulence du feuillage finement découpé et en même temps dense, et les fleurons tubulés cachés comme derrière les murs des involucres. En revanche, la camomille apparaît comme soulevée hors du terrestre. Son lien avec le potassium se manifeste encore dans une légère succulence des feuilles.<ref>Jochen Bockemühl et Kari Järvinen : ''Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen'', Dornach 2005, 154 p.</ref> Mais son activité soufrée semble se concentrer avant tout sur la transformation et la sublimation de la substance terrestre qu'est le calcium. Tout en elle tend à une division lâche et forte de ses organes végétatifs. Depuis la racine pivotante prononcée, qui s'épaissit légèrement en forme de navet vers le haut, les racines latérales rayonnent en partie horizontalement en succession dense en largeur et en profondeur. La pousse primaire s'élève verticalement, mais bientôt elle se divise à la base en un certain nombre de branches latérales qui, en se ramifiant peu, rayonnent en largeur et en hauteur et tendent globalement à donner à la plante une sorte de forme sphérique. Les feuilles se décomposent en un pennage lâche et peu ordonné ; les folioles sont {{SE|374}}
 V Polnisch (pl)Te wskazania Rudolfa Steinera rzucają zarazem światło na tak charakterystyczny wygląd rumianku w porównaniu z krwawnikiem. Krwawnik — dzięki swej aktywności siarkowej w obszarze ciepła i powietrza — pozostaje w oddziaływaniu wzajemnym z solą ziemską — potasem, w postępującym udoskonaleniu procesu potasowego od korzenia ku górze, przez łodygę, następstwo liści aż do kwiatu, i jest wyrazem opanowania żywiołu ziemskiego i wodnego. Wszystko w nim wskazuje na dążenie ku ścisłej formie i powściągliwości procesów życiowych — jak choćby silna sukulencja drobno członowanego, a zarazem gęstego pierzastego ulistnienia oraz kwiaty rurkowe ukryte niby za murami działek kieliszka. Rumianek natomiast sprawia wrażenie wydobytego z żywiołu ziemskiego. Jego związek z potasem przejawia się jeszcze w lekkiej sukulencji liści.<ref>Jochen Bockemühl und Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der biologisch-dynamischen Präparatepflanzen'', Dornach 2005, 154 S.</ref> Jego aktywność siarkowa zdaje się jednak skupiać przede wszystkim na przetwarzaniu i sublimacji ziemskiej substancji — wapnia. Wszystko w nim dąży ku luźnemu, intensywnemu rozczłonkowaniu organów wegetatywnych. Od wyraźnego korzenia palowego, który ku górze lekko grubieje na kształt rzepy, promieniują częściowo poziomo, w gęstych seriach, korzenie boczne ku szerokości i głębokości. Pęd główny wznosi się pionowo ku górze, lecz wkrótce u nasady dzieli się na szereg gałęzi bocznych, które — mało się rozgałęziając — rozchodzą się wszerz i w górę, nadając roślinie w całości skłonność do kulistej postaci. Liście tworzą luźne, mało uporządkowane pierzaste odcinki; odcinki pierzaste są {{SE|374}}