Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | V důsledku tloustnutí kmene a rozložitých větví puká borka do hlubokých štěrbin. Korkové buňky chrání odumřelé lýkové pletivo před rozkladem a tím i šťavelan vápenatý a část méně těkavých éterických olejů a aromatických sloučenin a jejich derivátů, které se vytvořily v kůře. U aromatických sloučenin se jedná o uhlovodíky, jejichž konečným produktem je vysoce polymerizovaná pryskyřice. Když Rudolf Steiner hovoří o tom, «že dubová pryskyřice je ještě poměrně účinná»<ref>Srov. Rudolf Steiner: ''Duchovněvědné základy pro zdárný rozvoj zemědělství'', GA 327, odpovědi na otázky z 13. června 1924, Dornach 1999, s. 147.</ref> – jako takový sekret u dubu neexistuje –, má tím jistě na mysli nízce polymerizované mezistupně vedoucí k pryskyřici. Jsou to mimo jiné lehce těkavé vonné látky, příbuzné sekretům květů, nebo aromatické uhlovodíky obsažené v rostlinných olejích. Ty vznikají během fáze odživotňování rostliny směřující ke květu. «Vyprchají» – zčásti prostřednictvím vodíku, který se stal procesuálním «samovládcem» – do nerozlišitelnosti kosmu;<ref>Srov. tamtéž, přednáška z 11. června 1924, s. 75: «do nerozlišitelnosti vesmíru».</ref> nebo jsou, jako v případě borky, méně těkavé a díky obalu z korku zůstávají déle zachovány. Tyto látky «blízké květu» vděčí za své složení tvarotvorným silám kůry a jejímu odživotnění do astralizované formy borky. Z borky vyprchal život, stejně jako se to děje v procesu směřujícím ke květu. Síly astrálna zůstávají zachovány v organické «struktuře» dubové borky, která v sobě uzavírá aromatické látkové útvary příbuzné květu a také krystalizovaný šťavelan vápenatý. Dub tedy vytváří teprve v borce strukturu, která vápníku propůjčuje mocnou sílu uzdravující rostliny a kterou lze na cestě následných preparačních kroků zužitkovat pro půdu a rostliny. |
| V Deutsch (de) | Infolge des Dickenwachstums des Stammes und der ausladenden Äste reißt die Borke in tiefe Spalten auf. Die Korkzellen schützen das erstorbene Bastgewebe vor dem Verfall und damit das Kalziumoxalat und einen Teil der schwerer flüchtigen ätherischen Öle und aromatischen Verbindungen und deren Derivate, die sich in der Rinde gebildet haben. Bei den aromatischen Verbindungen handelt es sich um Kohlenwasserstoffe, deren Endprodukt das hochpolymerisierte Harz ist. Wenn Rudolf Steiner davon spricht, «dass das Eichenharz noch ziemlich wirksam»<ref>Vgl. Rudolf Steiner: ''Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft'', GA 327, Fragenbeantwortung vom 13. Juni 1924, Dornach 1999, S. 147.</ref> sein sollte – als solches Sekret gibt es dieses bei der Eiche nicht –, so meint er gewiss die niederpolymerisierten Zwischenstufen zum Harz hin. Es sind unter anderem die leicht flüchtigen Duftstoffe, den Blütensekreten verwandt, bzw. die in Pflanzenölen enthaltenen aromatischen Kohlenwasserstoffe. Diese entstehen während der Entvitalisierungsphase der Pflanze zur Blüte hin. Sie «verduften» – teils vermöge des zum prozessualen «Alleinherrscher» gewordenen Wasserstoffes – in die Ununterscheidbarkeit des Kosmos;<ref>Vgl. ebd., Vortrag vom 11. Juni 1924, S. 75: «in das Ununterscheidbare des Weltenalls».</ref> oder sie sind, wie im Fall der Borke, schwerer flüchtig und bleiben durch die Ummantelung des Korks längere Zeit erhalten. Diese «blütennahen» Stoffe verdanken ihre Komposition den Bildekräften der Rinde und deren Entvitalisierung zur astralisierten Form der Borke. Aus der Borke ist das Leben gewichen, wie das auch im Prozess zur Blüte hin der Fall ist. Die Kräfte des Astralen bleiben der organischen «Struktur» der Eichenborke erhalten, die die blütenverwandten aromatischen Stoffbildungen sowie das kristallisierte Kalziumoxalat umschließt. Die Eiche schafft somit erst in der Borke die Struktur, die dem Kalzium die pflanzengesundende Wirkungsmacht verleiht und die auf dem Weg der nachfolgenden Präparationsschritte für Boden und Pflanzen nutzbar gemacht werden kann. {{SE|392}} |
| V Englisch (en) | As a result of the girth-growth of the trunk and the spreading branches, the outer bark tears open into deep fissures. The cork cells protect the dead bast tissue from decay — and with it the calcium oxalate and a portion of the less volatile essential oils and aromatic compounds and their derivatives that have formed within the bark. The aromatic compounds in question are hydrocarbons whose end product is the highly polymerised resin. When Rudolf Steiner speaks of "the oak resin still being quite effective"<ref>Cf. Rudolf Steiner: ''Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft'', GA 327, Fragenbeantwortung vom 13. Juni 1924, Dornach 1999, S. 147.</ref> — for as such a secretion the oak does not produce it — he certainly means the lower-polymerised intermediate stages on the way toward resin. These are, among other things, the readily volatile fragrant substances, akin to blossom secretions, or the aromatic hydrocarbons contained in plant oils. They arise during the devitalisation phase of the plant as it moves toward flowering. They "waft away" — partly by virtue of hydrogen, which has become the processual "sole sovereign" — into the indistinguishability of the cosmos;<ref>Cf. ibid., lecture of 11 June 1924, S. 75: «in das Ununterscheidbare des Weltenalls».</ref> or they are, as in the case of the outer bark, less volatile, and are preserved for a longer period through the encasement of the cork. These "blossom-adjacent" substances owe their composition to the formative forces of the bark and its devitalisation toward the astralised form of the outer bark. Life has withdrawn from the outer bark, as is also the case in the process toward flowering. The forces of the astral remain preserved in the organic "structure" of the oak's outer bark, which encloses the blossom-kindred aromatic substance-formations as well as the crystallised calcium oxalate. The oak thus first creates within the outer bark the structure that lends calcium its plant-healing efficacy — and that can be made serviceable for soil and plants along the path of the subsequent preparation steps. {{SE|392}} |
| V Spanisch (es) | A consecuencia del engrosamiento del tronco y de las ramas extendidas, el súber se agrieta en fisuras profundas. Las células del corcho protegen el tejido del líber muerto del deterioro y con él el oxalato de calcio y una parte de los aceites esenciales menos volátiles y los compuestos aromáticos y sus derivados que se han formado en la corteza. Los compuestos aromáticos son hidrocarburos cuyo producto final es la resina altamente polimerizada. Cuando Rudolf Steiner habla de que «la resina del roble debería ser todavía bastante activa»<ref>Vgl. Rudolf Steiner: ''Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft'', GA 327, Fragenbeantwortung vom 13. Juni 1924, Dornach 1999, S. 147.</ref> — pues como tal secreción no existe en el roble —, se refiere ciertamente a los intermediarios poco polimerizados en el camino hacia la resina. Son, entre otras cosas, las sustancias aromáticas fácilmente volátiles, afines a las secreciones florales, o bien los hidrocarburos aromáticos contenidos en los aceites vegetales. Estos se forman durante la fase de desvitalización de la planta en el camino hacia la flor. Se «evaporan» — en parte gracias al hidrógeno convertido en «soberano único» del proceso — en la indistinción del cosmos;<ref>Vgl. ebd., Vortrag vom 11. Juni 1924, S. 75: «in das Ununterscheidbare des Weltenalls».</ref> o bien son, como en el caso del súber, menos volátiles y se conservan durante más tiempo gracias al recubrimiento del corcho. Estas sustancias «próximas a la flor» deben su composición a las fuerzas formativas de la corteza y a su desvitalización hacia la forma astralizada del súber. Del súber se ha retirado la vida, como ocurre también en el proceso hacia la flor. Las fuerzas de lo astral permanecen unidas a la «estructura» orgánica del súber del roble, que encierra tanto las formaciones de sustancias aromáticas afines a la flor como el oxalato de calcio cristalizado. El roble crea así, solo en el súber, la estructura que confiere al calcio el poder de actuar sanando a las plantas, y que puede hacerse aprovechable para el suelo y las plantas a través de los pasos de preparación subsiguientes. {{SE|392}} |
| V Französisch (fr) | Sous l'effet de la croissance en épaisseur du tronc et des branches maîtresses qui s'élancent, la borke se fend en crevasses profondes. Les cellules subéreuses protègent le tissu libérien mort de la décomposition — et avec lui l'oxalate de calcium, ainsi qu'une partie des huiles essentielles les moins volatiles et des composés aromatiques avec leurs dérivés, qui se sont formés dans l'écorce. Ces composés aromatiques sont des hydrocarbures dont le produit terminal est la résine hautement polymérisée. Lorsque Rudolf Steiner dit que « la résine du chêne devrait être encore assez efficace »<ref>Vgl. Rudolf Steiner : ''Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft'', GA 327, Fragenbeantwortung vom 13. Juni 1924, Dornach 1999, S. 147.</ref> — comme tel sécrét, le chêne n'en possède pas —, il vise assurément les stades intermédiaires faiblement polymérisés menant vers la résine. Ce sont entre autres les substances odorantes légèrement volatiles, apparentées aux sécrétions florales, ou bien les hydrocarbures aromatiques contenus dans les huiles végétales. Ceux-ci se forment durant la phase de dévitalisation de la plante en direction de la floraison. Ils « s'évaporent dans le parfum » — en partie par la puissance de l'hydrogène devenu « souverain unique » au sens processuel — dans l'indistinction du cosmos ;<ref>Vgl. ebd., Vortrag vom 11. Juni 1924, S. 75 : « in das Ununterscheidbare des Weltenalls ».</ref> ou bien ils sont, comme dans le cas de la borke, moins volatils et se conservent plus longtemps grâce à l'enveloppe subéreuse. Ces substances « proches de la fleur » doivent leur composition aux forces formatrices de l'écorce et à sa dévitalisation vers la forme astralisée de la borke. De la borke, la vie s'est retirée, comme c'est aussi le cas dans le processus orienté vers la floraison. Les forces de l'astral demeurent conservées dans la « structure » organique de la borke du chêne, qui enclot les formations substantielles aromatiques apparentées à la fleur ainsi que l'oxalate de calcium cristallisé. C'est donc seulement dans la borke que le chêne crée la structure qui confère au calcium sa puissance salutaire pour les plantes — puissance qui peut être rendue utilisable pour le sol et les plantes par la voie des étapes de préparation qui suivent. {{SE|392}} |
| V Polnisch (pl) | Wskutek wzrostu pnia i rozłożystych konarów na grubość borek pęka w głębokie szczeliny. Komórki korkowe chronią obumarłą tkankę łykową przed rozkładem, a tym samym szczawian wapnia i część trudniej lotnych olejków eterycznych oraz związków aromatycznych i ich pochodnych, które wytworzyły się w korze. Spośród związków aromatycznych chodzi o węglowodory, których produktem końcowym jest żywica wysokopolimeryzowana. Gdy Rudolf Steiner mówi, że «żywica dębowa powinna być jeszcze dość skuteczna»<ref>Vgl. Rudolf Steiner: ''Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft'', GA 327, Fragenbeantwortung vom 13. Juni 1924, Dornach 1999, S. 147.</ref> — jako takiej wydzieliny dąb właściwie nie wytwarza — to z pewnością ma na myśli niskopolimeryzowane stadia pośrednie na drodze ku żywicy. Są to między innymi łatwo lotne substancje zapachowe, pokrewne wydzielinom kwiatowym, oraz aromatyczne węglowodory zawarte w olejkach roślinnych. Powstają one podczas fazy dewitalizacji rośliny ku kwitnieniu. «Ulatniają się» — po części za sprawą wodoru, który stał się procesualnym «jedynowładcą» — w nieodróżnialność kosmosu;<ref>Vgl. ebd., Vortrag vom 11. Juni 1924, S. 75: «in das Ununterscheidbare des Weltenalls» (w nieodróżnialność wszechświata).</ref> albo są, jak w przypadku borku, trudniej lotne i dzięki otuleniu korka dłużej się zachowują. Te «bliskie kwiatom» substancje zawdzięczają swój skład siłom kształtującym kory i jej dewitalizacji ku zaastralizowanej formie borku. Z borku uszło życie — tak samo jak dzieje się to w procesie ku kwitnieniu. Siły tego, co astralne, zachowane są w organicznej «strukturze» dębowego borku, który zamyka w sobie pokrewne kwiatom aromatyczne formacje substancji oraz skrystalizowany szczawian wapnia. Dąb stwarza zatem dopiero w borku strukturę, która nadaje wapniowi uzdrawiającą rośliny moc działania i która na drodze dalszych kroków preparacji może być uczyniona użyteczną dla gleby i roślin. {{SE|392}} |
