Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)Jako živočišný obalový orgán pro rozdrobenou dubovou kůru a borku slouží mozková dutina v lebce jednoho z největších domácích zvířat. Tu obklopuje mozaika kostí horního šálku lebky, zčásti předutvářených z vaziva jako klenba lebeční (s čelní kostí, spánkovou a temenní kostí), zčásti z chrupavky jako kosti spodiny lební a zčásti kost týlní a kosti oddělující mozkovou dutinu od obličejové části lebky. Kostnatění vzniká kostními buňkami, které vyzařují z jednotlivých center ve vazivu a chrupavkách a ukládáním fosforečnanů vápenatých a hořečnatých, uhličitanů vápenatých a fluoridu vápenatého nechávají tuhnout pohyblivost základní tkáně. Vznikají z toho ploché krycí kosti, spojené vazivovatými nebo chrupavčitými můstky. Jak zvíře stárne, nakonec zkostnatí, v případě chrupavek do silněji tvarovaných, zčásti srostlých kostí, které ohraničují mozkovou dutinu směrem k obličejovému šálku. Kostnatění (osifikace) je postupné odumírání do formy. Srovnatelným způsobem odumírá kůra do formy borky. Avšak protože jde o živočicha, je tento proces odumírání zadržován tělem formativních sil. Životní procesy zůstávají do určité míry v proudu; stálý odbourávání, přestavba a budování kostních substancí probíhá i nadále. Jak silně jsou kosti přesto ještě prostoupeny životními procesy, osvětluje skutečnost, že třetina kostí sestává z organické základní substance, *osseinu*, a dvě třetiny z výše jmenovaných minerálních solí (P, Ca, Mg a F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> Formativní síly oživují a prozařují kosti zevní, inervovanou a prokrvenou okosticí — periostem.
 V Deutsch (de)Als tierisches Hüllenorgan für die zerbröselte Eichenrinde/-borke dient die Hirnhöhle im Schädel eines der größten Haustiere. Diese wird von einem Mosaik von Knochen des Oberschädels umschlossen, die teils aus Bindegewebe vorgebildet sind wie die Schädeldecke (mit Stirnbein, Schläfen- und Scheitelbein), teils aus Knorpel wie die Knochen der Schädelbasis und teilweise das Hinterhaupt sowie die Knochen, die die Hirnhöhle gegen den Gesichtsschädel abgrenzen. Die Verknöcherung entsteht durch Knochenzellen, die in Bindegewebe und Knorpeln von einzelnen Zentren aus ausstrahlen und durch Einlagerungen von Kalzium- und Magnesiumphosphaten, Kalziumcarbonaten und Fluorkalzium die Beweglichkeit des Grundgewebes erstarren lassen. Es entstehen daraus die plattigen Deckknochen, die durch Bindegewebe- oder Knorpelbrücken verbunden sind. Im Älterwerden verknöchern sie schließlich, im Falle der Knorpel in die stärker geformten teils miteinander verwachsenden Knochen, die die Hirnhöhle zum Gesichtsschädel hin begrenzen. Die Verknöcherung (Ossifikation) ist ein fortschreitendes Sterben in die Form. In vergleichbarer Weise erstirbt die Rinde in die Form der Borke. Und doch, weil es sich um ein Tier handelt, wird dieser Prozess des Absterbens durch den Bildekräfteleib zurückgehalten. Die Lebensprozesse bleiben gradweise in Fluss; ein steter Ab-, Um- und Aufbau der Knochensubstanzen findet weiterhin statt. Wie stark die Knochen doch noch von Lebensprozessen durchdrungen sind, beleuchtet die Tatsache, dass ein Drittel der Knochen aus organischer Grundsubstanz, dem ''Ossein'', besteht und zwei Drittel aus den obengenannten Mineralsalzen (P, Ca, Mg und F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> Die Bildekräfte beleben und durchstrahlen die Knochen von der außen aufliegenden, innervierten und durchbluteten Knochenhaut, dem Periost.
 V Englisch (en)As the animal sheath organ for the crumbled oak bark, the braincase in the skull of one of the largest domestic animals serves this purpose. This is enclosed by a mosaic of bones of the upper skull — some pre-formed from connective tissue, as in the skullcap (with the frontal bone, temporal and parietal bones), others from cartilage, as in the bones of the skull base and in part the occiput, as well as the bones that demarcate the braincase from the facial skull. Ossification comes about through bone cells that radiate outward in connective tissue and cartilages from individual centres and, through the deposits of calcium and magnesium phosphates, calcium carbonates, and calcium fluoride, cause the mobility of the ground tissue to stiffen. From this arise the flat cover bones, connected by bridges of connective tissue or cartilage. In the process of ageing, these eventually ossify — in the case of the cartilages into the more strongly formed bones, partly fusing with one another, that bound the braincase toward the facial skull. Ossification is a progressive dying into form. In a comparable way, the bark dies into the form of the outer bark. And yet, because it is an animal, this process of dying-away is held back by the etheric body. The life processes continue to flow to a degree; a constant breaking-down, transformation, and building-up of the bone substances continues to take place. How strongly the bones are still permeated by life processes is illuminated by the fact that one third of the bones consist of organic ground substance, *ossein*, and two thirds of the mineral salts named above (P, Ca, Mg, and F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> The formative forces enliven and ray through the bones from the periosteum — the innervated and blood-supplied bone-skin lying on the outside.
 V Spanisch (es)Como órgano-envoltura animal para la corteza-súber del roble desmenuzada sirve la cavidad cerebral en el cráneo de uno de los animales domésticos más grandes. Esta queda rodeada por un mosaico de huesos del cráneo superior, que en parte están preformados desde tejido conjuntivo, como la bóveda craneal (con el hueso frontal, el temporal y el parietal), y en parte desde cartílago, como los huesos de la base del cráneo y parcialmente el occipital, así como los huesos que delimitan la cavidad cerebral frente al cráneo facial. La osificación surge a través de células óseas que irradian en tejidos conjuntivos y cartílagos desde centros individuales y que, mediante la incorporación de fosfatos de calcio y magnesio, carbonatos de calcio y fluoruro de calcio, hacen solidificar la movilidad del tejido básico. De ello surgen los huesos planos de cubierta, que están unidos por puentes de tejido conjuntivo o cartilaginoso. Al envejecer se osifican finalmente, en el caso de los cartílagos, en los huesos más fuertemente conformados, que en parte se fusionan entre sí y que delimitan la cavidad cerebral hacia el cráneo facial. La osificación (Ossifikación) es una muerte progresiva en la forma. De manera comparable, la corteza se extingue en la forma del súber. Y sin embargo, por tratarse de un animal, este proceso de extinción es retenido por el cuerpo de las fuerzas formativas. Los procesos vitales permanecen en flujo de manera gradual; una continua degradación, transformación y construcción de las sustancias óseas sigue teniendo lugar. Cuán profundamente penetrados están aún los huesos por los procesos vitales lo ilumina el hecho de que un tercio de los huesos consiste en sustancia orgánica básica, el ''Ossein'', y dos tercios en las sales minerales antes mencionadas (P, Ca, Mg y F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> Las fuerzas formativas vivifican e irradian los huesos desde el periostio, la membrana ósea inervada y vascularizada que reposa en el exterior.
 V Französisch (fr)L'organe-enveloppe animal pour l'écorce de chêne émiettée est la cavité crânienne dans le crâne d'un des plus grands animaux domestiques. Celle-ci est entourée d'une mosaïque d'os du crâne supérieur, préformés en partie à partir du tissu conjonctif — comme la voûte crânienne (avec l'os frontal, les os temporaux et pariétaux) —, en partie à partir du cartilage — comme les os de la base du crâne, en partie l'occiput, ainsi que les os qui délimitent la cavité crânienne du côté du crâne facial. L'ossification naît de cellules osseuses qui rayonnent à partir de centres individuels dans les tissus conjonctifs et les cartilages, et qui font se figer la mobilité du tissu de base par des dépôts de phosphates de calcium et de magnésium, de carbonates de calcium et de fluorure de calcium. Il en résulte les os plats en forme de plaques, reliés par des ponts de tissu conjonctif ou de cartilage. En vieillissant, ils s'ossifient finalement — dans le cas des cartilages en os plus fortement formés, partiellement soudés entre eux, qui délimitent la cavité crânienne du côté du crâne facial. L'ossification (ossification) est une mort progressive dans la forme. De manière comparable, l'écorce s'éteint dans la forme du rhytidome. Et pourtant, parce qu'il s'agit d'un animal, ce processus de dépérissement est retenu par le corps des forces formatrices. Les processus vitaux restent graduellement en mouvement ; une décomposition, transformation et reconstruction continuelles des substances osseuses ont toujours lieu. À quel point les os restent encore pénétrés par des processus vitaux, c'est ce qu'éclaire le fait qu'un tiers des os est constitué de substance organique de base, l'*osseine*, et deux tiers des sels minéraux susnommés (P, Ca, Mg et F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> Les forces formatrices vivifient et irradient les os à partir du périoste — la membrane osseuse innervée et vascularisée reposant à l'extérieur.
 V Polnisch (pl)Jako zwierzęca osłona organiczna dla pokruszonej kory dębowej i borku służy jama mózgowa w czaszce jednego z większych zwierząt domowych. Otacza ją mozaika kości górnej czaszki, ukształtowanych częściowo z tkanki łącznej — jak sklepienie czaszki (z kością czołową, skroniową i ciemieniową) — częściowo z chrząstki, jak kości podstawy czaszki i częściowo potylica, a także kości odgraniczające jamę mózgową od czaszki twarzowej. Skostnienie powstaje przez komórki kostne, które promieniują w tkankę łączną i chrząstki z poszczególnych ośrodków i przez odkładanie fosforanów wapnia i magnezu, węglanów wapnia oraz fluorku wapnia unieruchamiają ruchliwość tkanki podstawowej. Powstają z tego płaskie kości okrywające, połączone mostkami z tkanki łącznej lub chrząstki. W miarę starzenia się ulegają one w końcu skostnieniu — kości chrząstkowe w mocniej uformowane, częściowo zrastające się ze sobą kości ograniczające jamę mózgową od strony czaszki twarzowej. Skostnienie (ossyfikacja) jest postępującym zamieraniem w formę. W porównywalny sposób kora zamiera w formę borku. A jednak — ponieważ mamy do czynienia ze zwierzęciem — ten proces obumierania jest hamowany przez ciało sił kształtujących. Procesy życiowe pozostają w pewnym stopniu w ruchu; nieustanny rozpad, przekształcanie i odbudowa substancji kostnych trwa nadal. Jak bardzo kości są jednak jeszcze przeniknięte procesami życiowymi, oświetla fakt, że jedna trzecia kości składa się z organicznej substancji podstawowej, z ''ossein'', a dwie trzecie z wyżej wymienionych soli mineralnych (P, Ca, Mg i F).<ref>Rolf Krahmer, Lothar Schröder: ''Anatomie der Haustiere'', Leipzig 1985, 368 S.</ref> Siły kształtujące ożywiają i prześwietlają kości od leżącej na zewnątrz, unerwionej i ukrwionej okostnej, czyli periosteum.
Abgerufen von „https://biodyn.wiki/Spezial:Übersetzungen“