Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)Kozlík se nachází v okrajových a přechodových zónách obdělaných pozemků na hlinitých, humusnatých půdách, přednostně na vlhčích, spíše stinných místech – na lesních okrajích, na vlhkých loukách, v pobřežních pásech podél potoků a řek a u paty svahů s průsakovými vodami z podorničí. V horských údolích vystupuje až do značných nadmořských výšek. Lze ho pěstovat i zahradnicky. Zatímco se pampeliška – kromě své krátké doby kvetení – skrývá mezi trávami a bylinami, zvedá se kozlík z počátečního stádia listové růžice do hrdé vzpřímenosti vysoko nad své okolí, vrcholíce bíle až světle růžově rozkvétajícím lichookolíkem. Ten sestává z těsně semknutých, jemných, drobounkých jednotlivých kvítků, které se v intenzivně se šířící vůni zdají jakoby rozpouštět. Princip stonku ovládá celou rostlinu. Při výšce porostu až dva metry dosahuje stonek dolů až do prostoru kořenů, kde tvoří oddenky, a nahoru do vzdušného prostoru, kde se rozptyluje v květenství. Nahoru i dolů se rozčleňuje jednak v jemné stopky květů, jednak v mohutné oddenky. Ve stonku se jedinečným způsobem prolíná zemitost s působením vzduchu a tepla. Střídavě vstřícně se rozevírají lichozpeřené listy. V prvním roce po výsevu je metamorfóza listu nejzřetelněji vyjádřena. Z listové růžice se listová posloupnost zvedá stále ve větších vzdálenostech. Řapík se postupně zkracuje a v přechodu ke květenství se listy nakonec zcela stáhnou {{SE|429}}
 V Deutsch (de)Man findet den Baldrian in den Rand- und Übergangszonen der kultivierten Ländereien auf lehmigen, humosen Böden, vorzugsweise an feuchteren, eher schattigen Orten, wie an Waldrändern, auf Feuchtwiesen, an den Uferstreifen von Bächen und Flüssen und am Fuß von Böschungen mit Druckwasser aus dem Untergrund. In Gebirgstälern tritt er bis in beträchtliche Höhenlagen auf. Er kann auch gärtnerisch kultiviert werden. Findet sich der Löwenzahn, außer in seiner kurzen Blütezeit, verborgen zwischen Gräsern und Kräutern, erhebt sich der Baldrian aus dem anfänglichen Rosettenstadium in stolzer Aufrechte hoch über seine Umgebung hinaus, gipfelnd in der weiß bis hellrosa aufblühenden Trugdolde. Sie besteht aus eng zusammengedrängten, zarten, winzigen Einzelblütchen, die sich in dem intensiv verströmenden Duft wie aufzulösen scheinen. Das Stängelprinzip dominiert die ganze Pflanze. Mit einer Wuchshöhe bis zu zwei Metern reicht der Stängel bis herunter in den Wurzelraum, Rhizome bildend, und herauf in den Luftraum, sich im Blütenstand verströmend. Nach oben wie unten zerteilt er sich einerseits in die zarten Blütenstiele, andererseits in die klobigen Rhizome. Im Stängel durchdringt sich auf einzigartige Weise das Erdenhafte mit dem Wirken von Luft und Wärme. Kreuzgegenständig entfalten sich die unpaarig gefiederten Blätter. Im ersten Jahr nach der Aussaat ist die Blattmetamorphose am deutlichsten ausgeprägt. Aus der Blattrosette aufwärts erhebt sich die Blattfolge in immer größeren Abständen. Der Blattstiel verkürzt sich zunehmend und im Übergang zum Blütenstand ziehen sich schließlich die Blätter ganz an {{SE|429}}
 V Englisch (en)Valerian is found in the marginal and transitional zones of cultivated land, on loamy, humus-rich soils, preferably in moister, rather shaded locations — at woodland edges, on damp meadows, along the bank strips of streams and rivers, and at the foot of embankments with pressure water rising from the subsoil. In mountain valleys it appears up into considerable altitudes. It can also be cultivated in the garden. Whereas the dandelion, outside its brief flowering period, conceals itself among grasses and herbs, valerian rises from its initial leaf rosette stage in proud uprightness high above its surroundings, culminating in the white to pale-pink blossoming cyme. This consists of densely crowded, delicate, tiny individual florets that seem almost to dissolve in the intensely streaming fragrance. The stem principle dominates the entire plant. Reaching a growth height of up to two metres, the stem extends downward into the root zone, forming rhizomes, and upward into the air space, dispersing itself in the inflorescence. Upward and downward alike it divides itself — on the one side into the delicate flower stalks, on the other into the bulky rhizomes. In the stem, the earthly interpenetrates in a singular way with the working of air and warmth. The unpinnately compound leaves unfold in decussate arrangement. In the first year after sowing, the leaf metamorphosis is most distinctly pronounced. From the leaf rosette upward, the leaf sequence rises at ever greater intervals. The leaf stalk shortens progressively, and in the transition toward the inflorescence the leaves finally draw themselves altogether {{SE|429}}
 V Spanisch (es)Se encuentra la valeriana en las zonas de margen y transición de las tierras cultivadas, sobre suelos arcilloso-húmicos, con preferencia en lugares más húmedos y algo umbrosos: en los linderos del bosque, en prados húmedos, en las franjas ribereñas de arroyos y ríos, y al pie de taludes con agua de presión procedente del subsuelo. En los valles de montaña aparece hasta alturas considerables. También puede cultivarse en jardín. Allí donde el diente de león, fuera de su breve época de floración, permanece oculto entre gramíneas y hierbas, la valeriana se eleva desde el estadio inicial de roseta en orgullosa erecta muy por encima de su entorno, culminando en la cima del corimbo —blanco a rosa pálido— que va abriéndose en flor. Este corimbo está formado por diminutas florecillas individuales, densamente apiñadas y delicadas, que parecen disolverse en el intenso perfume que emanan. El principio del tallo domina la planta entera. Con una altura de crecimiento de hasta dos metros, el tallo desciende hasta el espacio radicular formando rizomas, y asciende hasta el espacio aéreo, disolviéndose en la inflorescencia. Hacia arriba como hacia abajo se ramifica: por un lado en los delicados pedúnculos florales, por otro en los robustos rizomas. En el tallo se compenetran de manera singular lo terreno con el obrar del aire y del calor. Las hojas pinnadas impares se despliegan en disposición decusada. En el primer año tras la siembra, la metamorfosis foliar se manifiesta con mayor claridad. Desde la roseta foliar, la secuencia de hojas se eleva con intervalos cada vez mayores. El peciolo va acortándose progresivamente, y en la transición hacia la inflorescencia las hojas se repliegan finalmente del todo hacia el
 V Französisch (fr)On trouve la valériane dans les zones de lisière et de transition des terres cultivées, sur des sols limoneux et humifères, de préférence en des endroits plus humides et plutôt ombragés — en bordure de forêts, sur des prairies humides, le long des rives de ruisseaux et de rivières, et au pied de talus traversés par des eaux de pression venant du sous-sol. Dans les vallées de montagne, elle s'avance jusqu'à des altitudes considérables. Elle peut aussi être cultivée en jardin. Là où le pissenlit, en dehors de sa courte période de floraison, se dissimule entre herbes et plantes, la valériane s'élève depuis le stade initial de la rosette foliaire en une verticalité fière, bien au-dessus de son entourage, pour culminer dans la cyme — blanche à rose clair — qui s'épanouit. Celle-ci se compose de petites fleurs individuelles, délicates et minuscules, serrées les unes contre les autres, qui semblent vouloir se dissoudre dans le parfum qu'elles répandent avec intensité. Le principe de la tige domine toute la plante. D'une hauteur de croissance pouvant atteindre deux mètres, la tige descend jusque dans l'espace racinaire en formant des rhizomes, et monte jusqu'à l'espace aérien en se répandant dans l'inflorescence. Vers le haut comme vers le bas, elle se divise d'un côté en de délicats pédoncules floraux, de l'autre en d'épais rhizomes. Dans la tige, le terreux-solide se compénètre de façon singulière avec l'action de l'air et de la chaleur. Les feuilles, pennées en nombre impair, se déploient de façon opposée-croisée. La première année après le semis, la métamorphose foliaire est la plus nettement marquée. Depuis la rosette foliaire, la succession foliaire s'élève en des intervalles de plus en plus grands. Le pétiole se raccourcit progressivement, et dans le passage vers l'inflorescence les feuilles finissent par se retirer entièrement {{SE|429}}
 V Polnisch (pl)Walerianę spotyka się w strefach granicznych i przejściowych terenów uprawnych, na glebach gliniastych i próchnicznych, najchętniej w miejscach bardziej wilgotnych, raczej zacienionych — przy obrzeżach lasów, na łąkach wilgotnych, w nadbrzeżnych pasach potoków i rzek oraz u podnóża skarp, gdzie z podglebia sączy się woda pod ciśnieniem. W dolinach górskich pojawia się do znacznych wysokości. Można ją również uprawiać ogrodowo. Podczas gdy mniszek lekarski — poza krótkim okresem kwitnienia — skrywa się między trawami i ziołami, waleriana wynosi się z początkowego stadium rozety w dostojnej postawie pionowej wysoko ponad swe otoczenie, zwieńczona biało lub bladoróżowo rozkwitającą wiechą pozorną. Składa się ona z gęsto skupionych, delikatnych, miniaturowych kwiatuszków, które zdają się rozpuszczać w intensywnie rozlewanym zapachu. Zasada łodygi dominuje całą roślinę. Przy wysokości wzrostu do dwóch metrów łodyga sięga zarówno w dół — w przestrzeń korzeniową, tworząc kłącza — jak i w górę — w przestrzeń powietrzną, rozlewając się w kwiatostanie. Ku górze i ku dołowi rozgałęzia się z jednej strony w delikatne szypułki kwiatowe, z drugiej — w grube kłącza. W łodydze przenikają się w jedyny w swoim rodzaju sposób to, co ziemskie, z działaniem powietrza i ciepła. Naprzemiennie krzyżowo rozwijają się nieparzysto pierzaste liście. W pierwszym roku po siewie metamorfoza liścia zaznaczona jest najwyraźniej. Z rozety liściowej wzwyż wznosi się szereg liści w coraz większych odstępach. Ogonek liściowy stopniowo się skraca, a w przejściu do kwiatostanu liście wreszcie cofają się zupełnie {{SE|429}}
Abgerufen von „https://biodyn.wiki/Spezial:Übersetzungen“