Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)Přeslička rolní nemá primární kořeny. Její jemné, vláknité, do hloubky směřující kořeny jsou výhonkového původu; vyrůstají z mezičlánků (internodií) rhizomových výhonků. Na sklonku podzimu se na přípovrchových horizontálních rhizomech tvoří vejčitá zduření — zásobárny živin pro jarní rašení, především pro jako první vyrážející úrodné načervenale hnědé výtrusnicové nosiče. Takový nosič nese v vřetenovitém uspořádání šestihranné výtrusnicové vaky. Po dozrání výtrusů úrodný výhonok rychle odumírá. Prašné výtrusy jsou unášeny větrem a klíčí, jakmile se dostanou do vlhko-vodnatého prostředí. Z klíčících výtrusů vychází nejprve kořeníčku podobný hrot; rozvíjí se pak zelenající, řasám podobný předklíček (*Prothallium*). «Do tohoto vývojového stádia je přeslička rolní zelenou vodní rostlinou.»<ref>Jochen Bockemühl, Kari Järvinen: *Auf den Spuren der Präparatepflanzen*, Dornach 2005, S. 105.</ref> Předklíčky se vyskytují ve dvou druzích. Jeden druh *Prothallium* tvoří kulovité spermatidy, které se mohou za pomoci dvou bičíků volně pohybovat ve vodě. Druhý druh předklíčku tvoří vaječné zárodky, jež jsou oplodňovány volně plavajícími spermatozoi. Po oplodnění opouští svisle nahoru i dolů rostoucí výhonok přesličky rolní vodnatou fázi a spojuje se s pevným zemským a silami slunce. Oba — jak úrodné, tak vegetativní výhonky — vyrůstají z rhizomů, které pronikají do hlubších půdních vrstev a tam se zakoření.
 V Deutsch (de)Der Schachtelhalm hat keine Primärwurzeln. Seine feinen, fädigen, in die Tiefe gerichteten Wurzeln sind sprossbürtig; sie entspringen den Zwischengliedern (Internodien) der Rhizomsprosse. Gegen den Spätherbst hin bilden sich an den oberflächennahen Horizontalrhizomen eiförmige Anschwellungen, Nahrungsquellen für den Austrieb im Frühjahr, vor allem für die als Erste aufsprießenden fertilen rötlich-braunen Sporenträger. Ein solcher trägt in spindelförmiger Anordnung die sechseckigen Sporenbeutel. Nach der Sporenreife stirbt der fertile Spross rasch ab. Die staubfeinen Sporen werden vom Wind davongetragen und keimen, sobald sie ins Feucht-Wässrige gelangen. Aus den keimenden Sporen tritt als Erstes eine wurzelartige Spitze hervor; es entwickelt sich dann ein ergrünender, algenartiger Vorkeim (''Prothallium''). «Bis zu diesem Stadium ist der Schachtelhalm eine grüne Wasserpflanze.»<ref>Jochen Bockemühl, Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der Präparatepflanzen'', Dornach 2005, S. 105.</ref> Die Vorkeime treten in zweierlei Arten auf. Die eine Art ''Prothallium'' bildet rundliche Spermatiden, die sich mit Hilfe zweier Geißeln frei im Wasser fortbewegen können. Die andere Art Vorkeim bildet Eianlagen, die von den umherschwimmenden Spermatozoen befruchtet werden. Nach der Befruchtung verlässt der senkrecht herauf- und herunterwachsende Spross des Schachtelhalms die wässrige Phase und verbindet sich mit dem Festen der Erde und den Kräften der Sonne. Beide, sowohl die fertilen als auch die vegetativen Sprosse, entwickeln sich aus den bis in tiefere Zonen des Bodens vordringenden und sich verwurzelnden Rhizomen.
 V Englisch (en)Field horsetail has no primary roots. Its fine, thread-like roots, directed downward into the depth, are shoot-borne; they arise from the internodes of the rhizome shoots. Toward late autumn, oval swellings form on the near-surface horizontal rhizomes — nutrient reserves for the spring growth, above all for the fertile reddish-brown sporangiophores that shoot up first. Such a one bears the hexagonal sporangia in a spindle-shaped arrangement. After the spores ripen, the fertile shoot dies away rapidly. The dust-fine spores are carried off by the wind and germinate as soon as they reach what is moist and watery. From the germinating spores a root-like tip emerges first; there then develops a greening, algae-like prothallium. "Up to this stage, field horsetail is a green water plant."<ref>Jochen Bockemühl, Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der Präparatepflanzen'', Dornach 2005, S. 105.</ref> The prothallia appear in two kinds. One kind of prothallium forms rounded spermatids that can move freely through the water with the help of two flagella. The other kind of prothallium forms egg-cells, which are fertilised by the free-swimming spermatozoa. After fertilisation, the shoot of the field horsetail — growing vertically both upward and downward — leaves the watery phase and joins itself to what is solid in the earth and to the forces of the sun. Both, the fertile and the vegetative shoots alike, develop from the rhizomes that press forward into the deeper zones of the soil and take root there.
 V Spanisch (es)La cola de caballo no tiene raíces primarias. Sus raíces finas y filiformes, orientadas hacia la profundidad, son de origen caulinar; emergen de los entrenudos (internodios) de los brotes del rizoma. Hacia finales del otoño se forman en los rizomas horizontales próximos a la superficie unas tumefacciones ovoides —fuentes de nutrición para el brote primaveral—, ante todo para los portadores de esporas de color rojizo-pardo que son los primeros en brotar. Uno de ellos porta en disposición fusiforme los esporangios hexagonales. Tras la maduración de las esporas, el brote fértil muere rápidamente. Las esporas finísimas como polvo son llevadas por el viento y germinan en cuanto alcanzan lo húmedo-acuoso. De las esporas en germinación emerge primero una punta de aspecto radicular; se desarrolla entonces un pre-germen verdescente de tipo algáceo (<i>Prothallium</i>). «Bis zu diesem Stadium ist der Schachtelhalm eine grüne Wasserpflanze.» (Hasta este estadio, la cola de caballo es una planta acuática verde.) Los pre-gérmenes se presentan en dos formas. Un tipo de <i>Prothallium</i> forma espermatidios redondeados que pueden desplazarse libremente en el agua con ayuda de dos flagelos. El otro tipo de pre-germen forma primordios de óvulo que son fecundados por los espermatozoides nadantes. Tras la fecundación, el brote de la cola de caballo —que crece verticalmente hacia arriba y hacia abajo— abandona la fase acuosa y se une a lo sólido-terrestre y a las fuerzas del Sol. Ambos, tanto los brotes fértiles como los vegetativos, se desarrollan a partir de los rizomas que se adentran hasta las zonas más profundas del suelo y allí se arraigan.
 V Französisch (fr)La prêle n'a pas de racines primaires. Ses racines fines, filiformes, dirigées vers la profondeur, sont d'origine caulinaire ; elles naissent des entre-nœuds (internodes) des pousses rhizomateuses. Vers la fin de l'automne se forment, sur les rhizomes horizontaux proches de la surface, des renflements ovoïdes — réserves nourricières pour le débourrement printanier, en particulier pour les premiers à surgir : les porte-spores fertiles brun-rougeâtre. L'un de ces porte-spores porte, en disposition fusiforme, les sporanges hexagonaux. Après la maturation des spores, la pousse fertile meurt rapidement. Les spores, fines comme de la poussière, sont emportées par le vent et germent dès qu'elles atteignent un milieu humide et aqueux. De la spore en germination, c'est d'abord une pointe racinaire qui émerge ; se développe ensuite un prothalle (*Prothallium*) verdissant, semblable à une algue. « Jusqu'à ce stade, la prêle est une plante aquatique verte. »<ref>Jochen Bockemühl, Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der Präparatepflanzen'', Dornach 2005, S. 105.</ref> Les prothalles se présentent en deux sortes. L'une forme des spermatides arrondies, capables de se déplacer librement dans l'eau à l'aide de deux flagelles. L'autre forme des ébauches d'ovules, fécondées par les spermatozoïdes qui nagent librement. Après la fécondation, la pousse de la prêle — qui croît à la verticale, vers le haut et vers le bas — quitte la phase aqueuse et s'unit au solide de la terre et aux forces du soleil. Les deux types de pousses, fertiles comme végétatives, se développent à partir des rhizomes qui s'enfoncent dans les horizons plus profonds du sol et s'y enracinent.
 V Polnisch (pl)Skrzyp polny nie ma pierwotnych korzeni. Jego drobne, nitkowate, skierowane w głąb korzenie są pędowego pochodzenia; wyrastają z międzywęźli pędów ryzomowych. Pod koniec późnej jesieni na przyziemnych ryzomach poziomych tworzą się jajowate zgrubienia — źródła pokarmu dla wiosennych pędów, przede wszystkim dla pierwszych, wyrastających jako pierwsze płodnych czerwonobrązowych zarodnionośników. Każdy zarodnionośnik nosi w wrzecionowatym ułożeniu sześciokątne woreczki zarodnionośne. Po dojrzeniu zarodni płodny pęd szybko obumiera. Subtelnie pyłowe zarodniki roznosi wiatr i kiełkują, skoro tylko dostaną się w wilgotno-wodniste środowisko. Z kiełkujących zarodników wyłania się najpierw korzeniowata wierzchołkowa końcówka; następnie rozwija się zazieleniający, glonom podobny przedkiełek (''Prothallium''). «Do tego stadium skrzyp polny jest zieloną rośliną wodną.»<ref>Jochen Bockemühl, Kari Järvinen: ''Auf den Spuren der Präparatepflanzen'', Dornach 2005, S. 105.</ref> Przedkiełki występują w dwóch rodzajach. Jeden rodzaj ''Prothallium'' tworzy okrągławe spermatydy, które za pomocą dwóch wici mogą swobodnie poruszać się w wodzie. Drugi rodzaj przedkiełka tworzy zawiązki jaj, zapładniane przez pływające spermatozoa. Po zapłodnieniu pęd skrzypu — rosnący pionowo ku górze i ku dołowi — opuszcza fazę wodną i łączy się z tym, co stałe w ziemi, i z siłami słońca. Obydwa — zarówno pędy płodne, jak i wegetatywne — rozwijają się z ryzomów wnikających w głębsze strefy gleby i zakorzenienych tam.
Abgerufen von „https://biodyn.wiki/Spezial:Übersetzungen“