Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | Výchozím bodem antroposofické duchovní vědy Rudolfa Steinera je «člověk». Na jeho bytostnou povahu ve světovém celku se vztahují otázky: Jaký je vývoj z jeho bytostného původu v duchu, jaké jsou ideové celky, které ho ve všech životních oblastech činí schopným jednat v souladu s jeho bytostnou povahou, jaké jsou cesty k sebepoznání a poznání světa do budoucnosti? Kdysi ještě nebyli lidé tak «chytří» jako dnes, za to však byli moudří. Prožívali sami sebe jako mikrokosmos, který v malém v sobě nese vše, co ve velkém duchovně-bytostně naplňuje makrokosmos. Vědecký intelektualismus novější doby staví se tváří v tvář smyslově vnímatelné světu, rozkládá jej na části, reflektuje tyto části v představách a přitom vylučuje toho, na koho se zapomíná — člověka, který se táže, myslí, cítí a chce. Pohled duchovního badatele je naproti tomu obrácen k poznávajícímu, k bytostné povaze člověka. Co se mu tam v nadsmyslovém poznání odkrývá, vrhá jasné světlo na to, co makrokosmicky v nejširším smyslu smyslově vnímatelné přírodě a kosmickému obvodu jako bytostně účinný princip leží v základu. Výsledky duchovněvědeckého bádání obsažené v Zemědělském kurzu navazují na přírodovědné {{SE|87}} |
| V Deutsch (de) | Der Ausgangspunkt der anthroposophischen Geisteswissenschaft Rudolf Steiners ist «der Mensch». Auf seine Wesensart im Weltzusammenhang beziehen sich die Fragen: Welches ist die Entwicklung aus seinem Wesensursprung im Geiste, welches sind die Ideenzusammenhänge, die ihn in allen Lebensbereichen seinem Wesen gemäß handlungsfähig machen, welches die Wege zur Selbst- und Welterkenntnis in die Zukunft? Einst waren die Menschen noch nicht so «gescheit» wie heute, dafür aber weise. Sie erlebten sich als Mikrokosmos, der im Kleinen alles in sich birgt, was im Großen den Makrokosmos geistig-wesenhaft erfüllt. Der wissenschaftliche Intellektualismus der neueren Zeit stellt sich der sinnenfälligen Welt gegenüber, zerlegt sie in Teile, reflektiert diese in Vorstellungen und schließt dabei denjenigen aus, den Menschen, der da frägt, denkt, fühlt und will. Der Blick des Geistesforschers dagegen ist auf den Erkennenden, auf das Wesen des Menschen, gerichtet. Was sich ihm da in übersinnlicher Erkenntnis enthüllt, wirft ein helles Licht auf das, was makrokosmisch im weitesten Sinne sinnenfällig der Natur und dem kosmischen Umkreis als wesenswirksames Prinzip zugrunde liegt. Die geisteswissenschaftlichen Forschungsergebnisse, die im Landwirtschaftlichen Kurs dargestellt sind, knüpfen an die naturwissenschaftlichen {{SE|87}} |
| V Englisch (en) | The point of departure of Rudolf Steiner's anthroposophical spiritual science is "the human being." To his essential nature in the context of the world, these questions are directed: What is the development out of his essential origin in the spirit — what are the idea-contexts that make him capable of acting in accordance with his nature across all spheres of life — what are the paths toward self-knowledge and knowledge of the world into the future? Once, human beings were not yet so "clever" as they are today, but they were wise. They experienced themselves as a microcosm, bearing within themselves in the small everything that in the large spiritually and essentially fills the macrocosm. The scientific intellectualism of the modern era places itself over against the sense-perceptible world, dissects it into parts, reflects these in representations — and in doing so excludes the very one who asks, thinks, feels, and wills: the human being himself. The gaze of the spiritual researcher, by contrast, is directed toward the one who knows, toward the essential nature of the human being. What reveals itself to him there in supersensible cognition throws a clear light on what, in the macrocosmic sense, underlies nature and the cosmic periphery as a being-effective principle — sense-perceptible in the widest sense. The findings of spiritual-scientific research presented in the Agriculture Course connect with the natural-scientific {{SE|87}} |
| V Spanisch (es) | El punto de partida de la ciencia espiritual antroposófica de Rudolf Steiner es «el hombre». A su índole esencial en el contexto del mundo se refieren las preguntas: ¿cuál es el desarrollo desde su origen esencial en el espíritu, cuáles son los contextos de ideas que lo hacen capaz de actuar en todos los ámbitos de la vida conforme a su ser, cuáles los caminos hacia el autoconocimiento y el conocimiento del mundo de cara al futuro? Hubo un tiempo en que los seres humanos no eran tan «listos» como hoy, pero en cambio eran sabios. Se vivían como microcosmos que contiene en pequeño todo lo que en grande llena espiritualmente el macrocosmos en sentido entitativo. El intelectualismo científico de la época moderna se sitúa frente al mundo sensible, lo descompone en partes, las refleja en representaciones y excluye con ello a aquel que pregunta, piensa, siente y quiere: al ser humano. La mirada del investigador espiritual, en cambio, está dirigida al cognoscente, a la esencia del ser humano. Lo que se le revela ahí en el conocimiento suprasensible arroja una luz clara sobre aquello que, de manera macrocósmica, subyace en el sentido más amplio como principio esencialmente activo a la naturaleza sensible y al entorno cósmico. Los resultados de la investigación de ciencia espiritual expuestos en el Curso de agricultura se enlazan con los {{SE|87}} |
| V Französisch (fr) | Le point de départ de la science spirituelle anthroposophique de Rudolf Steiner, c'est «l'être humain». C'est à sa nature essentielle dans le contexte du monde que se rapportent les questions: Quel est le développement à partir de son origine essentielle dans l'esprit, quels sont les contextes d'idées qui le rendent capable d'agir conformément à son être dans tous les domaines de la vie, quels sont les chemins de recherche vers la connaissance de soi et du monde dans l'avenir? Jadis, les êtres humains n'étaient pas encore aussi «malins» qu'aujourd'hui, mais en revanche sages. Ils s'éprouvaient comme un microcosme qui contient en lui-même, dans le petit, tout ce qui emplit spirituellement-essentiellement dans le grand le macrocosme. L'intellectualisme scientifique des temps modernes se place en face du monde sensible, le décompose en parties, les réfléchit en représentations et exclut ainsi celui qui questionne, pense, sent et veut — l'être humain lui-même. Le regard du chercheur spirituel, en revanche, est dirigé sur celui qui connaît, sur l'être de l'être humain. Ce qui se révèle à lui dans la connaissance suprasensible jette une vive lumière sur ce qui fonde macrocosmiquement, au sens le plus large, la nature sensible et la périphérie cosmique comme principe agissant-essentiel. Les résultats de la recherche spirituelle exposés dans le Cours aux agriculteurs se rattachent aux {{SE|87}} |
| V Polnisch (pl) | Punktem wyjścia antropozoficznej nauki duchowej Rudolfa Steinera jest «człowiek». Do jego istotnej natury w kontekście świata odnoszą się pytania: Czym jest jego rozwój z istotowego praźródła w duchu, jakie są związki ideowe, które w każdym obszarze życia czynią go zdolnym do działania zgodnego z jego istotą, jakie drogi do samo- i światopoznania prowadzą ku przyszłości? Niegdyś ludzie nie byli jeszcze tak «mądrzy» jak dzisiaj — za to jednak byli mądrością napojenymi. Przeżywali siebie jako mikrokosmos, który w małym kryje w sobie wszystko, co w wielkim wypełnia w duchowo-istotowy sposób makrokosmos. Naukowy intelektualizm nowszych czasów staje naprzeciw sinnenfälligen światu, rozkłada go na części, reflektuje je w wyobrażeniach i wyklucza przy tym tego, kto pyta — człowieka, który myśli, odczuwa i chce. Spojrzenie badacza ducha natomiast skierowane jest ku poznającemu, ku istocie człowieka. To, co mu się tam w nadzmysłowym poznaniu odsłania, rzuca jasne światło na to, co makrokosmicznie w najszerszym sensie zmysłowo uchwytnie tkwi u podstaw przyrody i kosmicznego obwodu jako zasada działająca od istoty rzeczy. Wyniki badań nauki duchowej, przedstawione w Kursie rolniczym, nawiązują do przyrodoznawczych |
