Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)musí se z prožívání duchovně-mravního života lidí stát myšlením gestaltujícím, takovým, které v poznání prostém tělesnosti dochází k úsudkům, jež jsou v souladu s duchovně-mravním světem. Přírodnímu řádu je nutnost, zákon, imanentní; pro sociální řád se musí v myšlení prostém smyslovosti duchovní teprve v poznávání zhustit v zákon mravní. V gestaltujícím myšlení svítí budoucnost do přítomnosti, samotné jednání se stává budoucnosti zaměřeným. Uvědomit si tuto skutečnost v praktické spolupráci teprve uvolňuje pohled na cestu, na níž se zemědělské hospodářské společenství krok za krokem učí získávat způsobilost k jednání a schopnost sebevůdcovství. Stává se tak počátečním místem hospodaření obraceného k přírodní straně (ve smyslu utváření hospodářského organismu) i ke straně sociálního života; stává se výchozím bodem solidárně-asociativního hospodaření, které se jako autonomní článek začleňuje do sociálního organismu ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Abbildung 10]], S. 172). Hospodaření se člení do tří funkcí: výroba, rozdělování a spotřeba. Vnitropodnikové hospodaření má za cíl uspokojování potřeb země, zúrodnění půdy. To se děje například výrobou vlastních statečních hnojiv, jejich rozdělením přes pole a jejich spotřebou skrze rostliny.
 V Deutsch (de)muss aus dem Erleben des Geistig-Moralischen der Menschen zu einem gestaltenden Denken werden, zu einem, das in leibfreier Erkenntnis zu Urteilen kommt, die der geistig-moralischen Welt konform sind. Der Naturordnung ist die Notwendigkeit, das Gesetz, immanent; für die Sozialordnung muss sich in sinnlichkeitsfreiem Denken das Geistige erst im Erkennen zum moralischen Gesetz verdichten. Im gestaltenden Denken leuchtet die Zukunft in die Gegenwart, das Handeln selbst wird zukunftsgerichtet. Sich in der praktischen Zusammenarbeit dieser Tatsache bewusst zu werden, macht erst den Blick für den Weg frei, auf dem sich Schritt für Schritt eine landwirtschaftliche Betriebsgemeinschaft zur Handlungsfähigkeit und zur Selbstführung befähigen lernt. Sie wird damit zum Initialort eines Wirtschaftens zur Naturseite hin (im Sinne der Gestaltung des Hoforganismus) und zur Seite des sozialen Lebens; sie wird zum Ausgangspunkt eines solidarisch-assoziativen Wirtschaftens, das sich als autonomes Glied dem sozialen Organismus einfügt ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Abbildung 10]], S. 172). Das Wirtschaften gliedert sich in drei Funktionen: Erzeugung, Verteilung und Verbrauch. Das innerbetriebliche Wirtschaften hat die Deckung der Bedürfnisse der Erde, der Fruchtbarmachung des Bodens zum Ziel. Das geschieht z.B. durch die Erzeugung der hofeigenen Dünger, deren Verteilung über die Felder und deren Verbrauch durch die Pflanzen.
 V Englisch (en)must become, out of the experience of what is spiritually-morally at work in human beings, a shaping thinking — one that arrives, in body-free cognition, at judgments conforming to the spiritual-moral world. Necessity, the law, is immanent in the natural order; for the social order, the spiritual must first condense, in sense-free thinking, into moral law through the act of cognition. In shaping thinking, the future shines into the present; action itself becomes directed toward the future. Becoming conscious of this fact in practical collaboration is what first opens the eye to the path along which an agricultural farm community learns, step by step, to become capable of action and of self-governance. It thereby becomes the initial site of an economy oriented toward the side of nature — in the sense of shaping the farm organism — and toward the side of social life; it becomes the point of departure for a solidary-associative economy that inserts itself, as an autonomous member, into the social organism ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Figure 10]], p. 172). Economic life articulates itself in three functions: production, distribution, and consumption. The internal economy of the farm has as its aim the meeting of the needs of the earth, the fertilizing of the soil. This occurs, for example, through the production of the farm's own manures, their distribution across the fields, and their consumption by the plants.
 V Spanisch (es)debe convertirse, desde la vivencia de lo espiritual-moral de los seres humanos, en un pensar configurador, en uno que, en un conocimiento libre del cuerpo, llega a juicios conformes con el mundo espiritual-moral. A la orden natural le es inmanente la necesidad, la ley; para la orden social, el espíritu debe condensarse primero, en un pensar libre de lo sensible, hasta convertirse en ley moral en el conocimiento. En el pensar configurador, el futuro ilumina el presente; la propia acción se orienta hacia el futuro. Hacerse consciente de este hecho en la colaboración práctica es lo que libera por primera vez la mirada hacia el camino en el que, paso a paso, una comunidad de granja agrícola aprende a capacitarse para la acción y la autoconducción. Se convierte así en lugar de iniciación de un economizar orientado hacia la naturaleza (en el sentido de la configuración del organismo de la granja) y hacia el lado de la vida social; se convierte en punto de partida de un economizar solidario-asociativo que se inserta como miembro autónomo en el organismo social ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Figura 10]], p. 172). El economizar se articula en tres funciones: producción, distribución y consumo. El economizar interno a la explotación tiene como objetivo satisfacer las necesidades de la tierra, la fertilización del suelo. Esto sucede, por ejemplo, mediante la producción de los abonos propios de la granja, su distribución sobre los campos y su consumo por las plantas.
 V Französisch (fr)doit, à partir du vécu du spirituel-moral des hommes, devenir une pensée formatrice — une pensée qui parvient, dans une connaissance libre du corps, à des jugements conformes au monde spirituel-moral. À l'ordre de la nature, la nécessité, la loi, est immanente ; pour l'ordre social, c'est dans une pensée libre de la sensorialité que le spirituel doit d'abord se condenser, dans l'acte de connaître, en loi morale. Dans la pensée formatrice, l'avenir illumine le présent, et l'action elle-même devient orientée vers l'avenir. Prendre conscience de ce fait dans la collaboration pratique, voilà ce qui libère seulement le regard pour le chemin sur lequel une [[communauté de ferme|communauté de ferme]] agricole apprend, pas à pas, à se mettre en capacité d'agir et à se conduire elle-même. Elle devient ainsi le lieu initiateur d'une économie tournée du côté de la nature — au sens de la configuration de l'[[organisme agricole|organisme agricole]] — et du côté de la vie sociale ; elle devient le point de départ d'une économie solidaire-associative qui s'insère comme membre autonome dans l'[[organisme social|organisme social]] ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Abbildung 10]], S. 172). L'économie s'articule en trois fonctions : production, distribution et consommation. L'économie interne à la ferme a pour but de satisfaire les besoins de la terre, de rendre le sol fertile. Cela se fait par exemple par la production des [[fumier|fumiers]] propres à la ferme, leur distribution sur les champs et leur consommation par les plantes.
 V Polnisch (pl)z przeżycia tego, co duchowo-moralne w ludziach, stać się myśleniem kształtującym — takim, które w poznaniu wolnym od cielesności dochodzi do sądów zgodnych z duchowo-moralnym światem. Porządkowi natury immanentna jest konieczność, prawo; dla porządku społecznego to, co duchowe, musi się dopiero w myśleniu wolnym od zmysłowości skondensować w poznaniu do prawa moralnego. W myśleniu kształtującym przyszłość rozświetla teraźniejszość, samo działanie staje się nakierowane na przyszłość. Uświadomić sobie tę prawdę we współpracy praktycznej — to dopiero otwiera spojrzenie na drogę, na której krok po kroku wspólnota gospodarcza uczy się zdobywać zdolność do działania i do samoprowadzenia. Staje się tym samym miejscem inicjalnym gospodarowania zarówno od strony natury (w sensie kształtowania organizmu gospodarstwa), jak i od strony życia społecznego; staje się punktem wyjścia solidarno-asocjacyjnego gospodarowania, które jako autonomowe ogniwo włącza się w organizm społeczny ([[Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst#172|Rysunek 10]], s. 172). Gospodarowanie artykułuje się w trzech funkcjach: wytwarzanie, podział i zużycie. Wewnątrzbetriebowe gospodarowanie ma za cel zaspokojenie potrzeb ziemi, użyźnienie gleby. Dokonuje się to np. przez wytwarzanie własnych nawozów gospodarstwa, ich rozdzielenie po polach i ich zużycie przez rośliny.
Abgerufen von „https://biodyn.wiki/Spezial:Übersetzungen“