Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | Třetí krok bádání vede konečně k uchopení kompozice proživeného živého, «životních souvislostí»<ref>Jochen Bockemühl: Ebd.</ref>, jak se ukazují v přírodě obecně a v biologicko-dynamickém hospodářství zvláště. Každá vyšší rostlina vytváří s kořenem, stonkem, listovou posloupností, květem a semenem životní souvislost — stejně tak téměř nekonečné předivo vztahů «oiku», domu přírody, který se dále diferencuje do mnohosti životních společenství (biotopů) — a stejně tak v tom, co z daností přírody lidskýma rukama jako zemědělský organismus vzniká. Životní souvislost téhož tvoří uměřeně sladěná kompozice polního hospodářství, chovu hospodářských zvířat, zahradnictví, ovocnářství a pěstování živých plotů, lukařství, pastvinářství, lesnictví a vodního hospodářství. Této kompozici leží v základech — ve velkém i malém — v kosmu a v zemi bytostně působící síly, právě ty, které způsobují přechod od jednoho jevu k druhému. Přírodní zákony jsou útržkovitými abstrakcemi lidského ducha z tohoto nadsmyslového světa sil, izolovaným věděním, skrze něž se zemědělec sám podílí na utváření této kompozice. Stane-li se toto vědění — bez snahy o poznání životních souvislostí — pouhou, izolovanou technickou nástrojí, například pesticidy, herbicidy a podobně, stiftet diese im Naturhaushalt unabsehbares Unheil. pak takový zásah způsobuje v přírodním hospodářství nedozírné zlo. Jsou to svévolné zásahy do bytostné povahy živého. Poznávat životní souvislosti znamená silou živého myšlení ze souhrnu jevů a jejich proměn pojmově vnitřně konsistentní celky obsahově vydolovat — jako například pojem organismu a individuality jakožto základní ideu pro utváření zemědělských podniků. Tím je pojmenován jádrový úkol bádání v biologicko-dynamickém zemědělství. Týká se: {{SE|194}} |
| V Deutsch (de) | Ein dritter Schritt der Forschung führt schließlich zum Erfassen der Komposition des durchseelten Lebendigen, der «Lebenszusammenhänge»<ref>Jochen Bockemühl: Ebd.</ref>, wie sie sich in der Natur allgemein und im biologisch-dynamischen Betrieb im Besonderen zeigen. Jede höhere Pflanze bildet mit Wurzel, Stängel, Blattfolge, Blüte und Samen einen Lebenszusammenhang, ebenso das schier unendliche Beziehungsgefüge des «oikos», des Hauses der Natur, das sich wieder zu einer Vielzahl von Lebensgemeinschaften (Biotopen) differenziert, und ebenso in dem, was aus den Vorgaben der Natur von Menschenhand als landwirtschaftlicher Organismus geschaffen wird. Den Lebenszusammenhang desselben bildet die maßvoll aufeinander abgestimmte Komposition von Ackerbau, Viehhaltung, Garten-, Obst- und Heckenbau, Wiesen-, Weide-, Wald und Gewässerwirtschaft. Dieser Komposition liegen im Großen und Ganzen die im Kosmos und Erde wesenswirksamen Kräfte zugrunde, eben jene, die den Übergang von der einen zur anderen Erscheinung bewirken. Die Naturgesetze sind bruchstückhafte Abstraktionen des Menschengeistes aus dieser übersinnlichen Kräftewelt, ein isoliertes Wissen, durch das der Landwirt seinerseits an dieser Komposition mitgestaltet. Wird dieses Wissen, ohne Erkenntnisbemühung um die Lebenszusammenhänge, zur bloßen, isolierten technischen Handhabe, z.B. Pestizide, Herbizide etc., so stiftet diese im Naturhaushalt unabsehbares Unheil. Es sind Willküreingriffe in die Wesensnatur des Lebendigen. Lebenszusammenhänge erkennen heißt, mit der Kraft lebendigen Denkens, aus der Summe der Erscheinungen und deren Wandlungen begrifflich in sich konsistente Ganzheiten inhaltsvoll herauszuschälen, wie beispielsweise den Organismus- und Individualitätsbegriff als grundlegende Idee hinsichtlich der Gestaltung landwirtschaftlicher Betriebe. Hiermit ist die Kernaufgabe der Forschung im biologisch-dynamischen Landbau angesprochen. Sie betrifft: {{SE|194}} |
| V Englisch (en) | A third step of research leads finally to grasping the composition of the ensouled living, of the "living interconnections,"<ref>Jochen Bockemühl: Ibid.</ref> as they show themselves in nature generally and in the biodynamic farm organism in particular. Every higher plant forms a living interconnection with root, stem, leaf sequence, blossom and seed; so too does the near-infinite web of relationships of the "oikos," the household of nature, which differentiates itself in turn into a multiplicity of living communities (biotopes) — and so too does that which, from what nature provides, is created by human hands as an agricultural organism. The living interconnection of this organism is formed by the measured, harmoniously attuned composition of arable farming, animal husbandry, garden, fruit and hedgerow cultivation, meadow, pasture, forestry and water management. This composition has as its basis — in the broad and deep sense — the forces working essentially in cosmos and earth: precisely those that bring about the transition from one form of appearance to the other. The laws of nature are fragmentary abstractions of the human spirit from this supersensible world of forces — an isolated knowledge, through which the farmer for his part co-shapes this composition. If this knowledge, without any effort of cognition directed toward the living interconnections, is reduced to a mere isolated technical implement — pesticides, herbicides, and the like — then it wreaks incalculable havoc in the household of nature. These are arbitrary interventions in the essential nature of the living. To recognise living interconnections means: with the force of living thinking, to peel out of the sum of appearances and their transformations conceptually self-consistent wholes of content — as, for instance, the concept of organism and individuality as the foundational idea for the shaping of agricultural operations. This is where the core task of research in biodynamic farming is touched upon. It concerns: {{SE|194}} |
| V Spanisch (es) | Un tercer paso de la investigación conduce finalmente a aprehender la composición de lo viviente animado, los «contextos vitales»<ref>Jochen Bockemühl: Ebd.</ref>, tal como se muestran en la naturaleza en general y en la finca biodinámica en particular. Toda planta superior forma un contexto vital con raíz, tallo, sucesión foliar, flor y semilla, igual que el entramado de relaciones casi infinito del «oikos», el hogar de la naturaleza, que se diferencia a su vez en una multiplicidad de comunidades de vida (biotopos), e igualmente en lo que la mano humana crea a partir de las disposiciones de la naturaleza como organismo agrícola. El contexto vital de este organismo lo forma la composición, mesurada y armoniosamente ajustada entre sí, de cultivo de la tierra, ganadería, horticultura, fruticultura y cultivo de setos, economía de praderas y pastizales, silvicultura y gestión de aguas. A esta composición subyacen, en lo fundamental, las fuerzas que actúan esencialmente en el cosmos y en la tierra, precisamente aquellas que producen el tránsito de una aparición a la otra. Las leyes de la naturaleza son abstracciones fragmentarias del espíritu humano extraídas de este mundo suprasensible de fuerzas, un saber aislado mediante el cual el agricultor, por su parte, coparticipa en la conformación de esta composición. Cuando este saber, sin esfuerzo cognoscitivo por los contextos vitales, se convierte en mero instrumento técnico aislado —pesticidas, herbicidas, etc.—, siembra en la economía de la naturaleza un daño incalculable. Son intervenciones arbitrarias en la naturaleza esencial de lo viviente. Conocer los contextos vitales significa, con la fuerza del pensar viviente, desgranar conceptualmente, desde la suma de las apariciones y sus transformaciones, totalidades internamente consistentes y plenas de contenido —como, por ejemplo, el concepto de organismo e individualidad como idea fundamental respecto a la configuración de las explotaciones agrícolas. Con esto queda señalada la tarea nuclear de la investigación en la agricultura biodinámica. Ella concierne: {{SE|194}} |
| V Französisch (fr) | Une troisième étape de la recherche conduit enfin à saisir la composition du vivant animé, les «contextes vivants»<ref>Jochen Bockemühl : Ebd.</ref> tels qu'ils se manifestent dans la nature en général et dans l'exploitation biodynamique en particulier. Toute plante supérieure forme avec la racine, la tige, la succession foliaire, la fleur et la graine un contexte vivant, de même que l'inépuisable tissu de relations de l'«oikos», la maison de la nature, qui se différencie à son tour en une multitude de communautés de vie (biotopes), et de même dans ce que la main humaine crée à partir des données de la nature comme organisme agricole. Le contexte vivant de celui-ci est formé par la composition, mesurée et accordée l'une à l'autre, de la culture des champs, de l'élevage, de l'horticulture, de l'arboriculture fruitière et de la culture des haies, de l'économie des prés, des pâturages, de la forêt et des eaux. Cette composition repose, dans ses grandes lignes, sur les forces agissant essentiellement dans le cosmos et dans la terre — précisément celles qui produisent le passage d'une forme phénoménale à l'autre. Les lois de la nature sont des abstractions fragmentaires de l'esprit humain tirées de ce monde de forces suprasensibles, un savoir isolé, par lequel le paysan, de son côté, participe à la configuration de cette composition. Lorsque ce savoir devient, sans effort de connaissance des contextes vivants, un simple outil technique isolé — pesticides, herbicides, etc. — il cause dans l'économie de la nature un dommage incalculable. Ce sont là des interventions arbitraires dans la nature essentielle du vivant. Reconnaître les contextes vivants signifie, avec la force d'une pensée vivante, dégager à partir de la somme des phénomènes et de leurs transformations des totalités conceptuellement cohérentes en elles-mêmes et pleines de contenu — comme, par exemple, le concept d'organisme et d'individualité en tant qu'idée fondamentale pour la configuration des exploitations agricoles. C'est là que se trouve la tâche centrale de la recherche dans l'agriculture biodynamique. Elle concerne : {{SE|194}} |
| V Polnisch (pl) | Trzeci krok badań prowadzi wreszcie do uchwytywania kompozycji przeniknionego duszą żywego, «związków życiowych»<ref>Jochen Bockemühl: Ebd.</ref>, jak ukazują się w przyrodzie w ogóle i w biologiczno-dynamicznym gospodarstwie w szczególności. Każda wyższa roślina tworzy z korzeniem, łodygą, następstwem liści, kwiatem i nasieniem pewien związek życiowy, podobnie niemal nieskończona sieć powiązań «oikos», domu przyrody, która różnicuje się z kolei w wielość wspólnot życiowych (biotopów), i podobnie w tym, co z danych przez przyrodę ludzkimi rękami jest tworzone jako organizm rolniczy. Związek życiowy jego tworzy umiarkowanie wzajemnie zestrojona kompozycja uprawy roli, hodowli zwierząt, ogrodnictwa, sadownictwa i uprawy żywopłotów, gospodarki łąkowo-pastwiskowej, leśnej i wodnej. Tej kompozycji leżą w swej istocie u podstaw siły wesenswirksam w kosmosie i ziemi, właśnie te, które powodują przejście od jednej postaci zjawiskowej do drugiej. Prawa przyrody są fragmentarycznymi abstrakcjami ludzkiego ducha z tej nadzmysłowej siły świata, wyizolowaną wiedzą, przez którą rolnik ze swej strony współkształtuje tę kompozycję. Gdy ta wiedza, bez wysiłku poznawczego o związki życiowe, staje się jedynie wyizolowanym technicznym narzędziem, np. pestycydy, herbicydy itd., wyrządza ona w naturalnej gospodarce nieprzewidywalne zło. Są to samowolne ingerencje w istotową naturę żywego. Poznawać związki życiowe oznacza z siłą żywego myślenia ze sumy zjawisk i ich przemian wyłuskiwać pojęciowo spójne wewnętrznie całości, jak na przykład pojęcie organizmu i indywidualności jako podstawową ideę w odniesieniu do kształtowania gospodarstw rolnych. Tu dotknięto rdzennego zadania badań w biologiczno-dynamicznej uprawie ziemi. Dotyczy ono: {{SE|194}} |
