Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | Na hospodářském poli se myšlení již nestaví ke světu jako pouhý pozorovatel — vnoří se do něj a stává se samo tvůrčím procesem. Cítivě se ponoří do vůle a je tak zcela k dispozici bližnímu a světu. Myslíce nalézá člověk základ pro svou činnost v dobově nutných požadavcích provozu a v uspokojování potřeb svých bližních. Ty jsou myšlení v hospodaření posvátné. Pít kořalku může být potřebou. Výrobce kořalky neušetří žádné myšlenkové námahy, aby vynalezl nejlepší možný způsob, jak této potřebě vyhovět — přirozeně mu nic nebrání, aby ze svého duchovního vhledu poučil svého zákazníka o zhoubných následcích požívání alkoholu —, a obchodník drží výrobek na polici, protože ho lidé chtějí mít. Hospodářský život je — stejně jako právní a duchovní — autonomní. Přísně vzato není věcí hospodářsky jednajícího člověka zákazníkovi produkt odepřít proto, že se mu zdá být škodlivý. Rozhodovat o tom přísluší: na rovině duchovního života vhledu do příčin škodlivosti, na rovině právního života zákonu, který dostupnost omezuje. Každý člověk stojí, zodpovídaje se sám sobě, v těchto třech článcích a musí se učit zaměřovat své sociální chování podle platnosti autonomie tří článků společenského života. |
| V Deutsch (de) | Auf wirtschaftlichen Boden stellt sich das Denken nicht mehr nur der Welt gegenüber, sondern taucht in sie ein und wird selbst schöpferischer Prozess. Es taucht fühlend in den Willen ein und ist so ganz für den Mitmenschen und für die Welt da. Denkend findet der Mensch den Grund für seine Tätigkeit in den zeitnotwendigen Anforderungen des Betriebs und in der Befriedigung der Bedürfnisse seiner Mitmenschen. Letztere sind dem Denken im Wirtschaften heilig. Schnaps trinken zum Beispiel kann ein Bedürfnis sein. Der Schnapsfabrikant wird keine denkerische Mühe scheuen, das bestmögliche Verfahren zu ersinnen, um diesem Bedürfnis nachzukommen – natürlich steht es ihm frei, seinen Schnapskonsumenten aus geistiger Einsicht auf die unheilvollen Folgen des Alkoholkonsums aufzuklären –, und der Händler hält das Produkt im Regal, weil Menschen es haben wollen. Das Wirtschaftsleben ist wie Rechts- und Geistesleben autonom. Es ist streng genommen nicht Sache des Wirtschaftenden, dem Konsumenten ein Produkt vorzuenthalten, weil er meint, es sei schädlich. Darüber zu befinden, ist auf der Ebene des Geisteslebens die Einsicht in die Gründe der Schädlichkeit und auf der Ebene des Rechtslebens das Gesetz, das die Verfügbarkeit unterbindet. Jeder Mensch steht, sich selbst verantwortend, in diesen drei Gliedern darin und muss lernen, sein Sozialverhalten auf die Gültigkeit der Autonomie der drei Glieder des sozialen Lebens auszurichten. |
| V Englisch (en) | On economic ground, thinking no longer merely stands over against the world — it plunges into it and becomes itself a creative process. It plunges feelingly into the will and is wholly there for the fellow human being and for the world. In thinking, the human being finds the ground of his activity in the time-necessary demands of the farm and in the satisfaction of his fellow human beings' needs. These are held sacred by thinking in the economic realm. Drinking spirits, for example, can be a need. The distiller will spare no mental effort to devise the best possible process for meeting that need — naturally he is free, out of spiritual insight, to enlighten his spirits-consumer about the harmful consequences of alcohol consumption — and the trader keeps the product on the shelf because people want it. Economic life is autonomous, just as rights-life and spiritual-cultural life are autonomous. Strictly speaking, it is not the business of the one engaged in the economy to withhold a product from the consumer because he thinks it harmful. To decide on that belongs, at the level of spiritual-cultural life, to insight into the grounds of the harmfulness, and at the level of rights-life, to the law that restrains availability. Every human being stands, answerable for himself, within these three members, and must learn to align his social conduct to the validity of the autonomy of the three members of social life. |
| V Spanisch (es) | En el terreno de la vida económica, el pensar ya no se limita a situarse frente al mundo, sino que se sumerge en él y se convierte él mismo en proceso creador. Se sumerge sintiendo en el querer y está así enteramente al servicio del prójimo y del mundo. Pensando, el ser humano encuentra el fundamento de su actividad en las exigencias que el tiempo impone a la granja y en la satisfacción de las necesidades de sus semejantes. Estas últimas son sagradas para el pensar en la vida económica. Beber aguardiente, por ejemplo, puede ser una necesidad. El fabricante de aguardiente no escatimará esfuerzo pensante alguno para idear el procedimiento más adecuado que satisfaga esa necesidad — naturalmente le queda libre el camino de ilustrar a su consumidor, desde una comprensión espiritual, sobre las consecuencias perniciosas del consumo de alcohol —, y el comerciante mantiene el producto en el estante porque hay personas que lo quieren. La vida económica es autónoma, igual que la vida jurídica y la vida espiritual. Hablando con rigor, no es asunto del agente económico privar al consumidor de un producto porque considera que es perjudicial. Pronunciarse sobre eso corresponde, en el plano de la vida espiritual, a la comprensión de las razones de la nocividad, y en el plano de la vida jurídica, a la ley que suprime su disponibilidad. Todo ser humano está, responsabilizándose de sí mismo, inmerso en estos tres miembros y ha de aprender a orientar su conducta social según la validez de la autonomía de los tres miembros de la vida social. |
| V Französisch (fr) | Sur le terrain économique, le penser ne se tient plus seulement face au monde — il y plonge et devient lui-même processus créateur. Il plonge dans la volonté par le sentir et se trouve ainsi tout entier pour le prochain et pour le monde. En pensant, l'homme trouve le fondement de son activité dans les exigences de l'exploitation que le temps rend nécessaires et dans la satisfaction des besoins de ses semblables. Ces derniers sont sacrés pour le penser dans l'économie. Boire de l'eau-de-vie, par exemple, peut être un besoin. Le fabricant d'eau-de-vie n'épargnera aucune peine de pensée pour concevoir le meilleur procédé possible afin de répondre à ce besoin — il lui reste bien entendu libre, par une vue de l'esprit, d'éclairer ses consommateurs sur les suites funestes de la consommation d'alcool —, et le commerçant maintient le produit en rayon parce que des hommes le veulent. La vie économique est autonome, tout comme la vie juridique et la vie de l'esprit. Ce n'est pas l'affaire de l'acteur économique, à proprement parler, de soustraire au consommateur un produit parce qu'il le juge nocif. Trancher cette question, c'est, au niveau de la vie de l'esprit, l'acte de connaissance des raisons de la nocivité, et au niveau de la vie juridique, la loi qui en supprime la disponibilité. Chaque homme se tient, se gouvernant lui-même, dans ces trois membres et doit apprendre à orienter son comportement social vers la validité de l'autonomie des trois membres de la vie sociale. |
| V Polnisch (pl) | Na gruncie gospodarczym myślenie nie stoi już tylko naprzeciw świata — zanurza się weń i samo staje się procesem twórczym. Zanurza się czująco w wolę i jest tak całkowicie do dyspozycji bliźniego i świata. Myśląc, człowiek odnajduje podstawę swojej działalności w aktualnych wymaganiach przedsiębiorstwa i w zaspokajaniu potrzeb swoich bliźnich. Te ostatnie są myśleniu w gospodarowaniu święte. Picie wódki może być na przykład potrzebą. Producent wódki nie oszczędzi żadnego wysiłku myślowego, by wymyślić najlepszą możliwą metodę zaspokojenia tej potrzeby — oczywiście pozostaje mu wolność, by ze swoją konsumencką publicznością porozmawiać z duchowej przenikliwości o zgubnych skutkach spożywania alkoholu —, a handlarz trzyma produkt na półce, bo ludzie go chcą. Życie gospodarcze jest, podobnie jak życie prawne i duchowe, autonomiczne. Ściśle rzecz biorąc, nie jest sprawą gospodarującego odmawiać konsumentowi produktu dlatego, że uważa go za szkodliwy. Orzekanie o tym należy na poziomie życia duchowego do wglądu w przyczyny szkodliwości, a na poziomie życia prawnego do prawa, które zakazuje dostępności. Każdy człowiek stoi, odpowiadając sam za siebie, w obrębie tych trzech członów i musi nauczyć się kierować swoim zachowaniem społecznym zgodnie z ważnością autonomii trzech członów życia społecznego. |
