Alle Übersetzungen

Aus BiodynWiki

Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.

Nachricht

Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.

NameAktueller Text
 V Tschechisch (cs)V zimě je svět jeví­cích se jevů redukován na ryze fyzické. Vnější život je z velké části vyhaslý; stáhl se do klidového stavu spor, semen, pupenů a do kambia a zásobních orgánů (hlízy, bulvy). Růst listů na podzim zasetého ozimého obilí se zastavuje. S příchodem mrazu přilehají listy v růžici hvězdicovitě, jako obraz hvězdného nebe, plochý přitisklé k zemi.<ref>Jev, který u moderních, na vysokou odolnost vůči dusíku vyšlechtěných odrůd již téměř nelze pozorovat.</ref> Jen kořeny pomalu dorůstají do hloubky. Příroda je oděna do světla a tmy, do bíla a černa. Z bílé sněhové pokrývky se kontrastně odráží temno větvoví stromů a keřů. Půda vykazuje od listopadu tmavší zbarvení než jindy během roku. Je to důsledek nasycení všech půdních pórů vodou. Tento jev ukazuje na ústřední zimní proces – na dalekosáhlé vzájemné oddělování čtyř živlů od sebe. Jinak vše prostupující teplo se stahuje zpět a přenechává svým třem sourozencům jejich fyzické vlastní bytí. Místo tepla nastupuje jako jeho protipól chlad. Vzduch je čistý a jasný a uvolňuje výhled do dálky nebo vzhůru k hvězdnému nebi. Voda přestává se vypařovat; houstne, těžkne a vsákává se do hloubky. Zemitě-pevné se stahuje a formuje se do své přísně geometrické krystalové povahy.
 V Deutsch (de)Im Winter ist die Erscheinungswelt auf das bloß Physische reduziert. Das äußere Leben ist weitgehend erloschen; es hat sich in den Ruhezustand der Sporen, Samen, Knospen sowie in das Kambium und die Speicherorgane (Knollen, Rüben) zurückgezogen. Das Wachstum der Blätter des im Herbst gesäten Wintergetreides kommt zum Stillstand. Mit dem Kälteeinbruch schmiegen sich die Blätter in einer Rosette sternenförmig, gleich einem Abbild des gestirnten Himmels, flach an die Erde.<ref>Ein Phänomen, das bei modernen, auf hohe Stickstoffverträglichkeit gezüchteten Sorten kaum mehr zu beobachten ist.</ref> Nur die Wurzeln wachsen langsam weiter in die Tiefe. Die Natur ist in ein Hell und Dunkel, in ein Weiß und Schwarz gekleidet. Aus der weißen Schneedecke hebt sich kontrastierend das Dunkel des Geästes der Bäume und Sträucher hervor. Der Boden zeigt ab November eine dunklere Färbung als sonst im Jahr. Sie ist eine Folge der Sättigung aller Bodenporen mit Wasser. Dieses Phänomen weist auf den zentralen Winterprozess hin, auf die weitgehende Sonderung der vier Elemente voneinander. Die sonst alles durchdringende Wärme zieht sich zurück und überlässt ihre drei Geschwister ihrem physischen Eigensein. Statt ihrer tritt als ihr Gegenpol die Kälte auf. Die Luft ist rein und klar und gibt den Blick in die Ferne oder hinauf in den Sternenhimmel frei. Das Wasser hört auf zu verdunsten; es wird dichter, schwerer und sickert in die Tiefe. Das Erdig-Feste zieht sich zusammen und formt sich in seine streng geometrische Kristallnatur.
 V Englisch (en)In winter, the world of appearances is reduced to the merely physical. Outer life has largely gone out; it has withdrawn into the resting state of spores, seeds, buds, and into the cambium and the storage organs — tubers, beet. The growth of the leaves of winter grain sown in autumn comes to a standstill. With the onset of cold the leaves press themselves, in a rosette, star-shaped, like an image of the starry heavens, flat against the earth.<ref>A phenomenon that is scarcely any longer to be observed in modern varieties bred for high nitrogen tolerance.</ref> Only the roots go on growing slowly down into the depth. Nature is clothed in bright and dark, in white and black. Out of the white blanket of snow the darkness of the branching of trees and shrubs stands out in contrast. From November onward the soil shows a darker colouring than at other times of the year. It is a consequence of the saturation of all soil pores with water. This phenomenon points to the central winter process — to the far-reaching separation of the four elements from one another. The warmth that otherwise permeates everything withdraws, leaving its three siblings to their own physical being. In its place, as its counterpole, cold steps in. The air is pure and clear and opens the gaze into the distance, or upward into the starry sky. Water ceases to evaporate; it grows denser, heavier, and seeps down into the depth. The earthy-solid contracts and forms itself into its strictly geometrical crystal nature.
 V Spanisch (es)En invierno, el mundo fenoménico queda reducido a lo meramente físico. La vida exterior se ha extinguido en gran medida; se ha retirado al estado de reposo de las esporas, semillas, yemas, así como al cámbium y a los órganos de reserva (tubérculos, nabos). El crecimiento de las hojas del cereal de invierno sembrado en otoño se detiene. Con la llegada del frío, las hojas se ciñen en roseta, estrelladas, a ras de tierra, como imagen refleja del cielo estrellado.<ref>Un fenómeno que apenas puede observarse ya en las variedades modernas, criadas para soportar altas dosis de nitrógeno.</ref> Solo las raíces siguen creciendo lentamente hacia las profundidades. La naturaleza se viste de claridad y oscuridad, de blanco y negro. Sobre el manto blanco de nieve se recorta contrastando la oscuridad del ramaje de árboles y arbustos. El suelo muestra desde noviembre una coloración más oscura que en el resto del año. Es consecuencia de la saturación de todos los poros del suelo con agua. Este fenómeno apunta al proceso invernal central: la separación en gran medida de los cuatro elementos entre sí. El calor, que en otras estaciones lo penetra todo, se retira y abandona a sus tres hermanos a su propio ser físico. En su lugar aparece, como su polo contrario, el frío. El aire es puro y claro y abre la vista hacia la lejanía o hacia arriba, al cielo estrellado. El agua deja de evaporarse; se vuelve más densa, más pesada, y se filtra hacia las profundidades. Lo térreo-sólido se contrae y se configura en su naturaleza cristalina rigurosamente geométrica.
 V Französisch (fr)En hiver, le monde des apparences se réduit au seul physique. La vie extérieure s'est pour l'essentiel retirée — dans l'état de repos des spores, des graines, des bourgeons, ainsi que dans le [[Kambium|cambium]] et les organes de réserve (tubercules, betteraves). La croissance des feuilles des céréales d'hiver semées en automne s'interrompt. Avec l'arrivée du froid, les feuilles se couchent à plat contre la terre en une rosette étoilée, semblables à un reflet du ciel étoilé.<ref>Un phénomène qui s'observe à peine encore dans les variétés modernes, sélectionnées pour une haute tolérance à l'azote.</ref> Seules les racines continuent de croître lentement vers la profondeur. La nature se revêt d'un clair et d'un obscur, d'un blanc et d'un noir. Sur le blanc du manteau de neige se détache, par contraste, la sombre ramure des arbres et des arbustes. Le sol prend à partir de novembre une coloration plus sombre qu'en aucune autre saison — conséquence de la saturation de tous ses pores par l'eau. Ce phénomène indique le processus hivernal central : la séparation, pour l'essentiel, des [[vier Elemente|quatre éléments]] les uns des autres. La chaleur, qui d'ordinaire tout pénètre, se retire et abandonne ses trois sœurs à leur être physique propre. À sa place surgit son contraire : le froid. L'air est pur et limpide, il libère le regard vers les lointains ou vers le ciel étoilé. L'eau cesse de s'évaporer ; elle se fait plus dense, plus lourde, et s'infiltre dans la profondeur. Le [[Erdig-Festes|terreux-solide]] se contracte et prend sa nature cristalline rigoureusement géométrique.
 V Polnisch (pl)Zimą świat zjawisk redukuje się do tego, co czysto fizyczne. Życie zewnętrzne w dużej mierze wygasło; wycofało się w stan spoczynku zarodników, nasion, pąków, a także w kambium i organy spichrzowe (bulwy, korzenie). Wzrost liści wysianego jesienią zboża ozimego zamiera. Gdy nadchodzi mróz, liście zstępują w rozetę układającą się gwiaździście, niczym odbicie gwiaździstego nieba, płasko przy ziemi.<ref>Zjawisko to w nowoczesnych odmianach hodowanych na wysoką tolerancję azotową jest trudne do zaobserwowania.</ref> Jedynie korzenie rosną powoli dalej w głąb. Natura przystraja się w jasność i ciemność, w biel i czerń. Z białej pokrywy śnieżnej kontrastowo wyłania się mrok gałęzi drzew i krzewów. Gleba wykazuje od listopada ciemniejszą barwę niż o innych porach roku. Jest to następstwo nasycenia wszystkich porów glebowych wodą. To zjawisko wskazuje na centralny zimowy proces — na daleko posuniętą separację czterech żywiołów od siebie nawzajem. Ciepło, które zwykle przenika wszystko, wycofuje się i pozostawia troje swych rodzeńców ich fizycznej własnej naturze. Na jego miejscu, jako biegun przeciwny, pojawia się chłód. Powietrze jest czyste i przejrzyste, otwierając widok w dal lub ku górnemu nieboskłonowi gwiazd. Woda przestaje parować; staje się gęstsza, ciężka i sączy się w głębię. To, co ziemsko-stałe, skupia się i formuje swą ściśle geometryczną, krystaliczną naturę.
Abgerufen von „https://biodyn.wiki/Spezial:Übersetzungen“