Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Alle Übersetzungen
Aus BiodynWiki
Gib einen Nachrichtennamen ein, um alle verfügbaren Übersetzungen anzuzeigen.
Es wurden 6 Übersetzungen gefunden.
| Name | Aktueller Text |
|---|---|
| V Tschechisch (cs) | Pod exogenními vlivy látkově-výměnného pólu nad zemí podléhá dynamika půdních procesů na jaře silným výkyvům, které zemědělce vyzývají k přesnému pozorování, zkoumavému myšlení a duchapřítomnému jednání. Pokud jde o obdělávání půdy, jde nyní o to, aby se vedle včasného potlačení růstu plevele vyrovnávaly jednostrannosti způsobené počasím ve prospěch srůstání půdy a rostliny. Jde o rozbíjení škraloupu. Tvorba škraloupu nastává po každém silnějším dešti; musí se až do sloupkování obilí stále znovu rozbíjet. Toto pro jaro typické rýhavé „ošetřování kůže půdy“ branami, prutovými branami či motykou se musí dít co nejrázněji: Každá tvorba škraloupu půdu uzavírá, omezuje nebo dokonce znemožňuje dýchání půdy, příjem kyslíku – nezbytného pro aerobní, rostlinný a živočišný život v půdě – a také odevzdávání kyseliny uhličité, kterou zčásti vylučují kořeny rostlin a zčásti se uvolňuje při mikrobiálním odbourávání humusu. Tvorba škraloupu znamená hromadění kyseliny uhličité v půdě. To působí jako jed, který brzdí jemné vzájemné působení kořenových výměšků a mikrobiální činnosti, a tím i dynamiku odbourávání humusu. Ošetřování kůže půdy tedy na jedné straně znamená aktivně odbourávat půdní úrodnost – občas lze pozorovat, jak pole oseté letním obilím {{SE|220}} |
| V Deutsch (de) | Unter den exogenen Einflüssen des Stoffwechselpols über der Erde unterliegt die Dynamik der Bodenprozesse im Frühjahr starken Schwankungen, die den Landwirt zu genauer Beobachtung, prüfendem Denken und geistesgegenwärtigem Handeln aufrufen. Bezüglich der Bodenbearbeitung geht es jetzt darum, neben der rechtzeitigen Unterbindung des Unkrautaufwuchses, witterungsbedingte Einseitigkeiten zugunsten des Zusammenwachsens von Boden und Pflanze auszugleichen. Es geht um die Brechung der Kruste. Krustenbildung stellt sich nach jedem kräftigeren Regenfall ein; sie muss, bis zum Schossen des Getreides, immer wieder neu gebrochen werden. Diese für das Frühjahr eigentümliche ritzende «Hautbearbeitung» mit Egge, Striegel, Hacke muss möglichst schlagkräftig geschehen: Jede Krustenbildung verschließt den Boden, sie mindert oder verhindert gar die Bodenatmung, die Aufnahme von Sauerstoff – essentiell für das aeorobe, pflanzliche und tierische Bodenleben – sowie die Abgabe von Kohlensäure, die teils von den Pflanzenwurzeln ausgeschieden, teils aus dem mikrobiellen Humusabbau freigesetzt wird. Krustenbildung bedeutet Kohlensäurestau im Boden. Dieser wirkt als Gift hemmend auf das subtile Wechselgeschehen von Wurzelausscheidung und Mikrobentätigkeit und damit auf die Dynamik des Humusabbaus. Die Bodenhautbearbeitung bedeutet also einerseits, aktiv Bodenfruchtbarkeit abzubauen – gelegentlich kann beobachtet werden, wie ein mit Sommergetreide {{SE|220}} |
| V Englisch (en) | Under the exogenous influences of the metabolic pole above the earth, the dynamics of soil processes in spring are subject to strong fluctuations that call the farmer to exact observation, discriminating thinking, and presence-of-mind in action. As regards soil cultivation, what now matters — alongside timely suppression of weed growth — is to balance out weather-conditioned one-sided narrowings in favour of the growing-together of soil and plant. It comes down to breaking the crust. Crust formation sets in after every heavier rainfall; it must, up until the cereal begins to shoot, be broken again and again afresh. This scratching "skin tillage" peculiar to spring — carried out with harrow, weeder, hoe — must be done with as much vigour as possible: every crust formation closes the soil, diminishing or even preventing altogether soil respiration, the uptake of oxygen — essential for the aerobic plant and animal life of the soil — as well as the release of carbonic acid, which is partly excreted by the plant roots, partly liberated by the microbial breakdown of humus. Crust formation means carbonic acid congestion in the soil. This acts as a poison, inhibiting the subtle interplay of root excretion and microbial activity, and with it the dynamics of humus breakdown. Soil skin tillage means, therefore, on the one hand actively running down soil fertility — one can occasionally observe how a field sown with spring grain {{SE|220}} |
| V Spanisch (es) | Bajo las influencias exógenas del polo metabólico sobre la tierra, la dinámica de los procesos del suelo en primavera está sujeta a fuertes oscilaciones, que exigen al agricultor observación precisa, pensamiento examinador y acción con presencia de ánimo. En lo que respecta al laboreo del suelo, se trata ahora de compensar, además de la supresión oportuna del crecimiento de malas hierbas, las unilateralidades debidas al tiempo meteorológico en favor del crecimiento conjunto de suelo y planta. Se trata de romper la costra. La formación de costra se produce tras cada lluvia intensa; debe ser rota una y otra vez, hasta el encañado del cereal. Este «laboreo de la piel del suelo» peculiar de la primavera, con rastra, striegel, azada, debe hacerse con la mayor eficacia posible: cada formación de costra cierra el suelo, reduce o incluso impide la respiración del suelo, la absorción de oxígeno — esencial para la vida edáfica aerobia, vegetal y animal — así como la emisión de ácido carbónico, que en parte es excretado por las raíces de las plantas, en parte liberado de la descomposición microbiana del humus. La formación de costra significa estancamiento de ácido carbónico en el suelo. Este actúa como veneno inhibidor sobre el sutil intercambio de excreciones radiculares y actividad microbiana, y con ello sobre la dinámica de la descomposición del humus. El laboreo de la piel del suelo significa pues, por un lado, descomponer activamente la fertilidad del suelo — ocasionalmente puede observarse cómo un campo sembrado con cereal de verano {{SE|220}} |
| V Französisch (fr) | Sous les influences exogènes du pôle métabolique au-dessus de la terre, la dynamique des processus du sol au printemps est soumise à de fortes variations qui appellent l'agriculteur à une observation précise, une pensée attentive et une action prompte. En ce qui concerne le travail du sol, il s'agit maintenant, outre la prévention opportune de la pousse des mauvaises herbes, de compenser les unilatéralisations liées aux conditions météorologiques en faveur de la cohésion entre sol et plante. Il s'agit de briser la croûte. La formation de croûte survient après chaque pluie un peu forte ; elle doit être brisée de nouveau à chaque fois, jusqu'à la montaison des céréales. Ce travail de la peau du sol caractéristique du printemps, cette « Hautbearbeitung » ritzante avec herse, herse étrille, houe, doit se faire aussi efficacement que possible : chaque formation de croûte ferme le sol, elle diminue ou empêche même la respiration du sol, l'absorption d'oxygène — essentielle à la vie du sol aérobie, végétale et animale — ainsi que le dégagement d'acide carbonique, en partie excrété par les racines des plantes, en partie libéré par la dégradation microbienne de l'humus. La formation de croûte signifie accumulation d'acide carbonique dans le sol. Celle-ci agit comme un poison qui inhibe le subtil jeu d'échanges entre les excrétions racinaires et l'activité des microbes, et donc la dynamique de la dégradation de l'humus. Le travail de la peau du sol signifie donc d'un côté une dégradation active de la fertilité du sol — on peut parfois observer comment un champ ensemencé de céréales de printemps {{SE|220}} |
| V Polnisch (pl) | Pod wpływem egzogennych oddziaływań bieguna przemiany materii ponad ziemią, dynamika procesów glebowych wiosną podlega silnym wahaniom, które wzywają rolnika do dokładnej obserwacji, badawczego myślenia i przytomnego działania. Jeśli chodzi o uprawę gleby, chodzi teraz o to, by obok terminowego hamowania wzrostu chwastów wyrównywać jednostronne skutki warunków pogodowych na korzyść zrastania się gleby z rośliną. Chodzi o rozbijanie skorupy. Skorupa tworzy się po każdym silniejszym opadzie deszczu; trzeba ją, aż do strzelania w źdźbło zbóż, wciąż na nowo rozbijać. Ta właściwa dla wiosny ryzująca «Hautbearbeitung» (pielęgnacja skóry gleby) egżą, zgrzebłem, motyką musi się dokonywać możliwie uderzeniowo: każde wytworzenie skorupy zamyka glebę, ogranicza lub wręcz uniemożliwia oddychanie gleby, pobieranie tlenu — niezbędnego dla aerobowego, roślinnego i zwierzęcego życia glebowego — oraz oddawanie kwasu węglowego, który po części wydziela się z korzeni roślin, po części uwalnia się z mikrobiologicznego rozkładu humusu. Wytworzenie skorupy oznacza zator kwasu węglowego w glebie. Działa on jak trucizna, hamując subtelną wymianę między wydzielinami korzeniowymi a aktywnością drobnoustrojów, a przez to dynamikę rozkładu humusu. Uprawa skóry gleby oznacza więc z jednej strony aktywne pomniejszanie żyzności gleby — niekiedy można zaobserwować, jak pole obsiane zbożem jarym {{SE|220}} |
