Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1013/cs

Aus BiodynWiki

Hrubé, ale pro praxi použitelné orientační číslo pokud jde o pomalejší nebo rychlejší rozložitelnost, poskytuje takzvané poměr C/N. Čím vyšší je obsah dusíku vůči nosné kostře uhlíku, tím rychlejší je rozklad. Řada od těžce po snadno rozložitelné materiály vypadá takto:

Piliny = 500 C:1 N
Štěpka podle složení = 250-400:1
Pšeničná sláma = 100:1
Žitná sláma = 65 :1
Ovesná sláma = 50:1
Listí dubů a buků = 40-60:1
Sláma luskovin = 50-30:1
Čerstvý chlévský hnůj = 20-25 :1
Kuchyňský odpad = 25 :1
Zralý hnůj = 50-20:1
Kravský hnůj = 14-16:1
Zralý kompost = 10-12:1[1]

Vše, co zemědělský organismus v průběhu roku vylučuje dovnitř jako organickou substanci, může platit za výživný humus. Jde na orné půdě a v zahradách o strniště a kořenový systém, který tvoří přibližně třetinu hmoty celkového porostu, dále o hnůj z živočišné výroby (včetně slamnaté podestýlky) a o staré seno, slámu, zbytky krmiva ze stáje, listí, travní posečky, kuchyňský odpad, výkopek z příkopů atd.[2] Zde půjde zejména o procesuální dění od zakládání až po zralost. Kompostová hromada se zakládá na místě co nejvíce zastíněném, nad úrovní země, v oblasti působení vzduchu a tepla, látkovýměnného pólu zemědělství, na

289
  1. Krafft von Heynitz, Georg Merckens: Das biologische Gartenbuch, Stuttgart 1994, 351 S.
  2. Pokud jde o praktické zacházení s přípravou kompostu, odkazujeme na příslušné publikace výše uvedených autorů; dále na Friedrich Sattler, Eckard von Wistinghausen: Der landwirtschaftliche Betrieb, Biologisch-Dynamisch, Stuttgart 1989, 333 S.; dále na Herbert Koepf, Wolfgang Schaumann, Manon Hacius: Biologisch-dynamische Landwirtschaft: Eine Einführung, Stuttgart 1996, 368 S.