Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1019/cs

V rámci svých rozsáhlých studií o životě kompostové hromady sledoval Bockemühl v kompostovacích pokusech (v dalším textu označovaných BKV) se směsí kravského a koňského hnoje řadu životních procesů, které se v hromadě odehrávají od jejího naskládání až po zrání. Ty v detailu potvrzují čtyři fáze vývoje kompostu, důvěrně známé pozornému praktikovi, a to na základě různých naměřených hodnot v časové posloupnosti — především však prostřednictvím výskytu a opětovného mizení různých skupin organismů v průběhu těchto čtyř fází. Jako reprezentativního zástupce rozkladných a přeměňovacích pochodů v hromadě si Bockemühl vybral druhově bohatou skupinu chvostoskoků (Collembola), kteří po červu kompostovém (Eisenia foetida) odvádějí hlavní díl přeměnné práce. V této souvislosti je nicméně třeba zdůraznit, že jejich činnost — stejně jako činnost kroužkovců, hlístic, hmyzích larev a bezmála do nekonečna se rozvětvující množství mikrobů — jsou vždy jen příznaky vztahového přediva, které je nutné chápat jako celek. Podmínky pro vznik této celosti vytváří lidská ruka. Aby se tato celost ve čtyřech fázích svébytně sjednotila v orgán v organismu zemědělství, je zapotřebí nepřetržité bdělosti a pečující ruky.