Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1032/cs

Stává se zřetelnou v náhlém poklesu hromady. Po předcházející suché fázi leží nyní těsněji a sytí se sama sebou vlhkostí, neboť rozkladem těžko rozložitelných buněčných membrán vystupuje tekutina z buněčných vakuol a intercelulárních prostor (Obrázek 16, s. 292). Hromada se silněji uzavírá vůči vnějšímu světu, nepáchne již leptavě a ve vlhkém-vodném prostředí se uskutečňují rozmanité přeměny, látková přeskupení i novotvary. Drobní živočichové, v jejich čele Collembola, přebírají řízení; drtí materiál, požírají mikroby a houby, a tím jejich populaci zmenšují. Bující chaos první a druhé fáze se začíná — díky masovému rozmnožování drobných živočichů — uspořádávat a členit do provzdušněných vnitřních prostor. Podmínky prostředí se proměňují a odpovídajícím způsobem se metamorfózují i chvostoskoci: z červovitých, málo diferencovaných forem ke tvarům s výrazně vystupujícími orgánovými utvářeními. Z BKV je patrné, jak jeden druh následuje po druhém a zase mizí. Ve tmě hromady tak drobný živočišný svět evolučně prožívá ještě nižší, jakoby rostlinno-živočišné bytí. To je zčásti zevnitř, zčásti zvenčí prozařováno silami diferencovaně působícího duševně-astrálního. Tento vnímající život činí z kompostové hromady organismus. Ve třetí fázi se v ní uskutečňuje přechod z dosud beztvárného stavu vodního do stavu propracovaného zemitě-pevného — jediná velká substanční proměna.