Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1034/cs

Ve třetím, vlhko-vodním stadiu se aktivuje především chemický neboli zvukový éter. Druhy éteru jsou funkčně v kontrastu k živlům, s nimiž jsou evolučně stejného původu. Zatímco ve vodním stadiu nabývá hromada spíše husté, homogenní konzistence, tříští zvukový neboli chemický éter život hromady v nesčetnou rozmanitost jednotlivých buněk — avšak nikoliv nahodile, nýbrž v neustále se proměňujícím řádu. Rozděluje a spojuje v neustále nové variace. Podstatní nejsou jednotlivé bakterie, prvoky, řasy, houby, červi, larvy atd., nýbrž to, co se mezi nimi odehrává — interval. Přeneseně řečeno, lze procesové dění v kompostové hromadě přirovnat k symfonii. V symfonii vytvářejí tóny a intervaly, které tóny od sebe oddělují a zároveň je spojují, rytmus, melodii a harmonii. Symfonie má zpravidla čtyři věty, každá má své téma, jež zaznívá v pohyblivém proudu tónů, opakuje se a variuje. Ve stejném smyslu působí zvukový neboli chemický éter v kompostové hromadě — nikoliv ve vzdušném živlu tónů, nýbrž ve vlhkém zemitém živlu látek. V tomto je nositelem procesu všech rytmů, opakování a metamorfóz až do koncového bodu, kde se objevuje zralý humus. Tak lze humus v rozmanitostech svých číselných kompozic uhlíku (C), kyslíku (O), dusíku (N), vodíku (H) a síry (S) přirovnat k jakémusi pozemskému zrcadlu sférických harmonií.