Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1081/cs

Aus BiodynWiki

Hluboký stáj má ovšem nejvyšší potřebu slámy až 15 kg/zvíře a den oproti hnojném stáji na prošlap se 3 až 5 kg a boxovém volném stáji s podestýlkou s 0,5 až 1 kg.[1] V zájmu přípravy pevného hnoje a tím minimalizace vzniku gülle lze v hnojném stáji na prošlap a boxovém volném stáji příslušně zvýšit množství podestýlky. Kombinace vázaného stáje (krmení, ošetřování) s nočním pobytem v hlubokém stáji snižuje potřebu slámy. Vrchní vrstvy podestýlky hlubokého stáje, lůžková matrace, se ohřívají na ca. 30 °C a při mírném rozkladu látek procházejí první, tj. tepelnou fází kompostového hromady. Pevným šlapáním zvířat se pod nimi ležící vrstvy podestýlky zhušťují; ochlazují se a přecházejí do fermentačních procesů; podléhají za vzduchového uzávěru narůstající fermentaci. Analogicky k fázi 2 kompostové hromady je bující množení mikrobů

306
  1. KTBL: Faustzahlen für den ökologischen Landbau, Darmstadt 2015, 760 S.