Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1086/cs

V boxovém, šlapacím a vazném stáji se vymíjí denně, případně při skrabákovém odklidu i vícekrát denně. Část kejdy se zachycuje odděleně. Zbývající část se jako směs hnoje, podestýlky a kejdy dostává na blízké meziskladiště. Na něm začínají již po krátké době fáze 1 a 2 — ohřev a provzdušnění — a tím nekontrolované rozkladné procesy se ztrátami substance. Z meziskladiště se pevný hnůj buď převáží k dalšímu zrání na polní komposty, nebo se kompostuje. V obou případech nastupují fáze 1 a 2 znovu s dalšími úbytky substance. Aby se tyto ztráty minimalizovaly, měl by být osvědčený postup hromadování hnoje znovu promyslen a důsledně uplatňován. Nepropustná podlahová deska s odvodňovacími žlábky po celém obvodu pro kejdu a dešťovou vodu jsou přitom nicméně nevyhnutelné. Čerstvý hnůj, vznikající denně ve sběrné jámě, se pokud možno ihned odebírá čelním nakladačem se stájovými hnojovými kleštěmi a po částech vedle sebe ukládá v šíři hnojného prostranství. Přesná práce je zde naprosto nezbytná. Před tuto první řadu přibývá druhá a třetí atd. Mezitím se první, druhá atd. řada ohřívá, takže ve stejném pořadí lze po částech přikládat druhou vrstvu a nakonec třetí a čtvrtou atd. až do maximální technicky dosažitelné výšky. Je-li tato výška s první řadou dosažena, lze začít s první vrstvou navazujícího oddílu. Tak se hromada postupně buduje do šířky i plné délky. Tlakem uložených vrstev procházejí fáze ohřevu, odplynění a provlhčení rychle a neúplně a končí ve fermentaci. Do té míry probíhají ve správně vybudovaném hromadovém hnojisku tytéž procesy jako v hlubokém stájení. Přesto jsou ztráty substance (přibližně 20 %) kvůli všestranné expozici vůči vnějšímu vzduchu vyšší než při hlubokém stájení. Rozklad postupuje na téměř svislých bočních plochách a na povrchu rychleji, znatelně mimo jiné podle výskytu kloboučkových hub.