Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1094/cs

Kejda a hnůj mají na základě fyziologických procesů, z nichž vznikají, polární hnojivé kvality. Jak bylo objasněno na příkladu skotu (kap. «Skot», s. 146 n.), hnůj vychází z trávicího systému, v němž je zvenčí přijatá, tělu cizí potrava postupně rozebírána — přežvykováním, činností bachoru, žláznatého žaludku, tenkého a tlustého střeva — a při průchodu slizničními stěnami tříděna. Odtud se přecházejí takto své cizosti zbavené, mineralizované trávicí látky do žilní krevní dráhy a dále do jater. Moč naproti tomu je výloučením z tělního nitra, dostává se přes tepennout krevní dráhu do ledviny a dále přes močový měchýř do vnějšího světa. Ledvina třídí tělu vlastní látky a vylučuje v kapalné formě jako moč ty, jež se staly nepotřebnými. Podstatnou součástí moče je močovina, rozkladný produkt bílkovinného metabolismu. Na této dusíkaté sloučenině ještě lpí činnost duševního a životního těla zvířat. S močí nesou ven síly těchto dvou bytostných článků, a právě tyto síly to jsou, které hnojí. Jinak je tomu u kravského hnoje: ten sestává z nestravitelných zbytků krmiva, prostoupených odpadlými hlenovinami trávicích orgánů a impregnovaných výsledkem «kosmicko-kvalitativní analýzy» (srov. kap. «Kosmicko-kvalitativní analýza a vloha Já», s. 156 n.). Hnojivé síly moče vytékají z minulostně působící, měsíční astrality skotu — v kravském hnoji se k nim přidávají síly, které v přítomnosti vyzařuje slunce. Jsou to síly, které skot ze svého zvláštního smyslového vztahu ke krmivu vtiskuje hnoji při výkonu «kosmicko-kvalitativní analýzy» — od přežvykování přes trávicí trakt až po zpětně odrážející funkci rohů jako «vlohy Já».