Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1146/cs

V horninách se manifestuje živel „erdig-pevného". Vznikly z pradávného, látkové výměně podobného životního dění ve vývoji Země a staly se — v podobách krystalů — „dílem". Teprve procesy zvětrávání, rozpadem krystalických forem, mohou být látky opět pozdviženy do procesů oživené přírody. Jako takové nemají žádnou hnojivou sílu. Rostliny se rozmnožují nejen prostřednictvím semen, nýbrž zároveň prostřednictvím zbytků „obecně-rostlinného", které v půdě vyvolávají procesy látkové výměny. Minulý život se přeměňuje v „univerzální semeno" humus, který hnojí budoucí život. Zvířata konečně hnojí ze sil své oživěnosti a oduševnělosti. Navenek se to projevuje v takřka nekonečném bohatství variant jejich bytostných činností, dovnitř v činnosti trávení a přípravy oživelého a oduševnělého hnojiva.