Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/119/cs

Žádné vnější dokumenty z těch pravěkých dob nepodávají svědectví o vysoké kultuře staré Indie. V ní se odehrál krok vědomí směrem ke kontemplatnímu prožívání božské moudrosti, do níž se praindický člověk cítil vpleten jako do své duchovní domoviny. Bytostně mu prosvítala skrze veškeré pozemské bytí. Teprve pozdější době bylo vyhrazeno — přibližně v přechodu do třetího tisíciletí před Kristem —, aby se se ztrátou někdejší bezprostřednosti k duchu dostavil pocit, že smyslový svět je pouhý zdáním, je máján. V tomto probouzení k soumračně kosmickému vědomí stál praindický člověk pod vedením kněžství a byl řízen vysokou moudrostí sedmi velkých učitelů staré Indie. Tito praučitelé byli nazýváni sedmi svatými Rišii; skrze ně hovořila «největší tajemství naší sluneční soustavy, světa vůbec».