Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1215/cs

V stoupajícím a klesajícím oblouku letního pololetí, v době vydechování země, se rostoucí rostlina stává obrazem sil, které působí v periferii světla, vzduchu a tepla. Tento vzrůst poskytuje potravu pro člověka i zvíře. Především je to přežvýkavec, skot, který přijímá vzrůst luk, pastvin a polních pícninových ploch. Toto krmivo je v aktu přežvykování a trávení v předžaludcích pozdviženo na stupeň duševního prožívání. V látkové rozkladu rostlinné substance kráva ochutnává kosmicky konstituující síly rostlinné substance. Provádí «kosmicko-kvalitativní analýzu» (srov. kap. «Skot», s. 146 nn.). V této chutnající, analyzující smyslové činnosti při zpracovávání krmiva kráva prožívá povahu prostředí, z nějž krmivo pochází, zvláštnost například stanovištních podmínek půdy a klimatu. Přežvýkajíc vnímá to vše jako mohutné silové útvary. V tomto stavu, navenek snovém a dovnitř bdělém a soustředěném, se její duše neboli miri wa moya zcela spojuje s éterictvím a toto mu zpětně zrcadlí fyzikálně-chemické trávicí děje. S nekonečnou libostí bere duše krávy účast na tom, co se děje v těle: «To je celý svět, který kráva vidí.» Toto živě-duševně-silové nemůže udržet a přivlastnit si, protože nemá vlastní bytost, nemá Já. Musí toto silové, jímž proniklo svým duševním bytím, vyloučit. To propůjčuje kravskému hnůji jedinečnou hnojivou sílu, nejvyšší a nejharmoničtější, jaké příroda dosahuje.

345