Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/125/cs

Aus BiodynWiki

přetvářejícího pluhu, dýka, «jež dává lidem sílu, aby si vnější smyslový svět zpracovali».[1] Táž sluneční božskost Ahury Mazday je i velkým inspirátorem Zarathustry, vůdce íránských národů, záhy po atlantské katastrofě.[2] Tuto vznešenou individualitu nelze zaměňovat s historickým Zarathustrou nebo Nazaratem ze 6./7. století př. Kr., jenž je mu svou bytostnou povahou tak blízký — s Pythagorovým učitelem. Na pra-Zarathustru, zakladatele staropersské kultury v 6. předkřesťanském tisíciletí, navazují i staropersská mystéria, jejichž učení vzdáleně doznívají v zoroastrijské Avestě. Avesta, jež svou písemnou podobu získala teprve kolem obratu časů, je odvozována od historického Zarathustry z doby perských Achajmenovců (kolem 600 př. Kr.).[3] Avšak texty zpěvů Avesty (Gáth) poukazují na mnohem starší tradice, sahající ke mystijní moudrosti pra-Zarathustry. Antické prameny z platonské školy ukazují vedle historického i na pra-Zarathustru, jenž měl žít 6000 let před smrtí Platónovou nebo 5000 let před trojskou válkou.[4]

  1. Rudolf Steiner: Das Matthäus-Evangelium, GA 123, Vortrag vom 1. September 1910, Dornach 1988, S. 27.
  2. Ebd., S. 28f.
  3. Walther Hinz: Zarathustra, Stuttgart 1961, 271 S.
  4. Markus Osterrieder, Peter Guttenhöfer: Die Durchlichtung der Welt: Altiranische Geschichte, Bildungswerk Beruf und Umwelt, Kassel 2008, 60 S.