Eine freie Initiative von Menschen bei mit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
| Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/128/cs
V urperství se Já probudilo v Empfindungsleib, ještě nediferencovaném třetím bytostném článku člověka, v astrálním těle.[1] Na tomto stupni pokračujícího vývoje vědomí vyhasínala síla starého instinktivního jasnovidectví a rostla schopnost — pod vedením mystérií a ze zažívání kosmicko-pozemských vztahů — přetvořit zemi, rostliny a zvířata. Sakrálně-magický vztah Atlantiďanů k působícím duchovním stvořitelským silám v zemi a kosmu se proměnil ve vztah sakrálně-umělecký. Bylo uměním urpersů, stavějíc na předchozích kulturních výkonech, v usídlení z instinktivní duchovní bezprostřednosti tak působit na duševní svébytnost určitých druhů zvířat, že se tato otevřela vůči člověku. Tím se zároveň hluboce přeměnila celá fyzicko-tělesná organizace zvířat. Ve svém obrácení ke zvířeti lidé formovali ze svého vnitřního prožívání v zevnějšku umělecké dílo: domácí zvíře. Oproti divokým druhovým příbuzným se domácí zvířata od počátku vyznačovala nesmírnou bohatostí forem. Přirozená vloha živočišného organismu byla jako celek přetvořena ke zvláštním výkonům látkové výměny, zpravidla na úkor aktivity nervově-smyslového systému. Stávání se domácím zvířetem spočívalo v umění udržet zárodečnou tvárnost po celý život. Domácí zvířata před člověkem neutíkají, ba naopak — vyhledávají jeho blízkost a potřebují ji.
- ↑ Rudolf Steiner: Theosophie, GA 9, Kap. IV. «Leib, Seele und Geist», Dornach 2003, S. 57 f.






