Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1282/cs

des astralického těla». Kvetní proces řebříčku pokračuje při jeho použití jako léčivého prostředku do vyššího říše teplokrevného živočicha a do říše člověka a rozvíjí tam, za hranicí svého vnějšího pole výskytu, blahodárně hojivý účinek. Na tento vztah řebříčku k něčemu, co jako duševní a duchovní skutečnost leží za prahem jeho zjevení, upozorňuje duchovní badatel. Ale ta otázka, jak uchovat substanciální a formativní proces samotného květu, jím zodpovězena ještě není. Aby tohoto dosáhl, obrací Rudolf Steiner svůj badatelský zrak na říši zvířat, jež ve svém světě orgánů v tělem svázané duševní síle propůjčuje okamžiku trvání. Živočišný organismus uzavírá v sobě niterný svět, který je u kvetoucí rostliny na způsob obrazu obrácen navenek. Ze stupně živočišnosti obrací duchovní badatel zrak na řebříček s otázkou, který orgánový proces může konzervovat to, «co je v řebříčku». Tuto moc má «proces odehrávající se mezi ledvinou a močovým měchýřem, a tento proces je zase závislý na substanciální povaze měchýře». Tyto podmínky jsou splněny u měchýře samce — tedy paroží nesoucí — ušlechtilé zvěře. Zpravidla se používá měchýř jelena.