Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/130/cs

uchovává genom toto někdejší vtisknutí. To, co takto vzniklo z uměleckého aktu, se dnes stává předmětem svévolné manipulace. Velcí urpersičtí pěstitelé rostlin byli plastici bildekräfte živého. Měli schopnost přetvářet přirozeně daný typus rostlinného druhu ve tvaru i plodu v rostlinu výživnou. Pod vedením mystérií spočívalo jejich umění v tom, aby síly vedoucí k fruktifikaci a zrání přivedli k bytostné účinnosti ve všech orgánech rostliny: v kořeni (např. mrkev), ve stonku (např. kedluben), v pupenu (např. kapusta růžičková), v listu (např. salát, špenát), v květu (ovocné stromy), v semenu (obiloviny). Například u obilovin je reprodukční síla oproti divokým travám téhož druhu snížena — měřeno počtem semen —, a to ve prospěch zvýšené nährkraft pevně naplněných moučných těles (endospermu) obilných zrn. Avšak tento fruktifikační proces prostupuje celou obilnou rostlinou, poznatelný v zesílení a zbarvení stonku. Platí i zde, že zárodečná tvárnost bildekräfte rostliny je přesměrována do tvorby plodů a v ní po delší dobu udržována. Vznik uvedených výživných rostlin sahá před počátek třetího tisíciletí, a náleží tedy do doby kulturních okruhů impulzovaných urperskými lidmi.