Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1305/cs

co v zemědělském provozu v průběhu roku z rostlinné a živočišné světy přináší organické hmoty. Plně rozvinout svůj účinek může v kompostu a ve hnojišti. V pravý čas přicházejí tato hnojiva na půdu. Půda však není než tenounká pokožka. Tvoří jako «bránica» střed mezi «Nahoře» a «Dole», mezi výšinami a hlubinami, světlem a temnotou. Zapracujeme-li hnojivo do tohoto pokožkovitého «středu», je jím toto nové uspořádání látek oplodněno — a to jako esence souzvuku minerální, rostlinné a živočišné přírody, rytmů slunečního roku a duchovně tvůrčí síly člověka. Toto hnojivo zušlechťuje a povznáší působnosti tří přírodních říší: krystalické smyslové přírody Země, rostlinného kompostu a živočišného hnoje. Nevyrovnává jen to, co bylo půdě drancováním odňato, nýbrž dává Zemi, tomuto «Dílu», schopnost, aby to, co je bez života, se oživovalo, aby to, co je oživené, stávalo se nositelem vnímání a aby se toto individualizovalo skrze ducha, jenž na nás vyzařuje z budoucnosti.