Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1314/cs

Výhonková podoba heřmánku navozuje dojem paprsčitého dělení a rozpouštění ve světle, teple a vzduchu. Že se zcela nerozpustí, o to se starají terminální květy, v nichž se formotvorná gesta celé rostliny ještě jednou na vyšším stupni opakuje a obrací dovnitř. Stonek se zdržuje a rozšiřuje v květní lůžko, na němž nenápadně vyrůstají trubkovité květy, na okraji ohraničené bílými jazykovitými květy. Při rozkvétání se květní lůžko klene do zaoblené kužele a zazáří v teplé zlatožluté barvě trubkovitých květů. Pod vyklenutím květního lůžka vzniká vzduchuplný dutý prostor — neomylné znamení, že jde o pravý heřmánek. Zvláštní příznak pohyblivosti heřmánku

375