Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1329/cs

Jako třetí v trojici spolu se řebříčkem a heřmánkem vykazuje kopřiva ve svém výrazném zjevu k oběma sotva příbuzenské rysy, zato v způsobu, jakým nakládá s draslíkem, vápníkem a navíc se železem. Sírový proces mocně proniká celou rostlinou shora dolů. Zprostředkovává kopřivě schopnost vyzdvihovat jmenované látky z jejich zemitě-anorganické povahy a vtělovat je do svých životních procesů. Rudolf Steiner ji označuje jako «die größte Wohltäterin des Pflanzenwachstums […] Die Brennnessel ist wirklich ein Allerweltskerl, die kann ungeheuer viel […] außerdem, dass die Brennnessel Kali und Kalzium in ihren Strahlungen und Strömungen fortführt, außerdem hat die Brennnessel noch eine Art Eisenstrahlungen, die fast so günstig sind dem Laufe der Natur wie unsere eigenen Eisenstrahlungen im Blute. Die Brennnessel verdient es eigentlich durch ihre Güte gar nicht, dass sie da draußen oftmals so verachtet in der Natur wächst. Sie müsste eigentlich dem Menschen ums Herz herum wachsen, denn sie ist wirklich in der Natur draußen in ihrer großartigen Innenwirkung, ihrer inneren Organisation eigentlich ähnlich demjenigen, was das Herz im menschlichen Organismus ist» («největší dobrodinitelka růstu rostlin […] Kopřiva je skutečně všeuměl, dokáže nesmírně mnoho […] kromě toho, že kopřiva odvádí draslík a vápník ve svých záření a proudech, má kopřiva ještě jakési železné záření, které je přírodnímu dění téměř tak příznivé jako naše vlastní železné záření v krvi. Kopřiva si svou dobrotivostí vlastně vůbec nezaslouží, že venku v přírodě roste tak často opovrhována. Měla by vlastně růst člověku kolem srdce, neboť je skutečně venku v přírodě svým velkým vnitřním působením, svou vnitřní organizací vlastně podobna tomu, čím je srdce v lidském organismu») (Obrázek 28, s. 383).

380