Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1333/cs

Veškeré listové patro, čtyřhranný, uvnitř dutý stonek i květ jsou porostlé žahavými chloupky. Jsou to jednobunkové výrůstky epidermis, u báze zpevněné vápencovými usazeninami. Na vrcholku nesou zkřemenělou hlavičku, která se při dotyku odlomí. Žahavý chloupek píchá jako injekční jehla do kůže a uvolňuje jedovatou buněčnou šťávu způsobující pálení – urtizin. Ten obsahuje mimo jiné látky (histamin, serotonin, acetylcholin), které se jinak vyskytují pouze u člověka a zvířete. V žahavých chloupkách odumírá do formy směrem k periferii rostliny fyziologický proces, jak je to ostatně charakteristické právě pro květ. Lze proto s plným právem říci: Nejenže jsou květy kopřivy staženy dolů do listového patra, nýbrž celý nadzemní výhonek je žahavými chloupky od nejranějšího mládí oděn jakousi podobou procesu kvetení.