Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1352/cs

Aus BiodynWiki

V předchozích citátech je z duchovního bádání dotknuto záhady transsubstanciace. Jak se lze k řešení tohoto problému přiblížit? Jistě ne týmž způsobem myšlení, jímž se člověk snaží rozluštit záhady anorganické přírody. Oba výše citované kvalitativní vztahy stojí vůči sobě polárně. Ten mezi kyslíkem a dusíkem ve vzduchu je rozhodující pro dýchání u zvířete a člověka. Obě látky konstituují vzdušný živel ve velké míře, obě se nacházejí ve vzduchu v plynném, anorganicky-neaktivním stavu. Obtékají rostlinný výhonek zvenčí. Jinak se věci mají s pozemskými látkami draslíkem a vápníkem. Ty jsou životní organizací rostliny povzneseny z jejich uvězení ve fyzické látkovosti, v «materiálu», do sféry živé účinnosti. Lze to pochopit takto: Určité rostliny, léčivé rostliny, jako právě řebříček, heřmánek a kopřiva, mají schopnost — silou svého éteru životního těla — uvést do pohybu organizaci látek draslíku a vápníku, ztuhlou do fyzična, z jejich spoutanosti ve formě. Ve svém zjevném obraze a svých vlastnostech jsou otiskem svého stavu, který byl ještě naplněn životem na raných evolučních stupních. Jak minerální forma vstupuje do životního procesu těchto rostlin, nabízí se myšlenka, že draslík a vápník se novým způsobem stávají přístupnými pro působení nejbližšího vyššího bytostného článku — éterického těla těchto látek. Jeho bytostnou skutečnost nachází duchovní badatel v nadsmyslném světě ducha, který jako nejnižší oblast hraničí s fyzicko-smyslovým. Nové, z budoucnosti působící duševně-astrální vývojové impulzy mohou pak tyto látky, obdarované jim vlastním životním tělem, uschopnit, aby se otevřely svým bytostným článkům, jejichž domov leží v ještě vyšší duchovní oblasti. Pozemské látky draslík a vápník se touto cestou stávají «dusíkovými», tím že samy se stávají nositeli duševně-astrálních sil. Přebírají vlastnosti dusíku, který ze své přirozenosti je ve všech životních procesech nositelem astralického světa, jenž zjevuje typus. «Dusík je v pravdě tím, kdo je nositelem počitku.»[1] V oživené přírodě zpřítomňuje v tvorbě bílkovin životní procesy, které pocházejí z rané minulosti Země, prošly vývojovými stupni a staly se nyní «dílem» stvoření.

  1. Rudolf Steiner: Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft, GA 327, Vortrag vom 11. Juni 1924, Dornach 1999, S. 74.