Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1389/cs

Aus BiodynWiki

Jako živočišný obalový orgán pro rozdrobenou dubovou kůru a borku slouží mozková dutina v lebce jednoho z největších domácích zvířat. Tu obklopuje mozaika kostí horního šálku lebky, zčásti předutvářených z vaziva jako klenba lebeční (s čelní kostí, spánkovou a temenní kostí), zčásti z chrupavky jako kosti spodiny lební a zčásti kost týlní a kosti oddělující mozkovou dutinu od obličejové části lebky. Kostnatění vzniká kostními buňkami, které vyzařují z jednotlivých center ve vazivu a chrupavkách a ukládáním fosforečnanů vápenatých a hořečnatých, uhličitanů vápenatých a fluoridu vápenatého nechávají tuhnout pohyblivost základní tkáně. Vznikají z toho ploché krycí kosti, spojené vazivovatými nebo chrupavčitými můstky. Jak zvíře stárne, nakonec zkostnatí, v případě chrupavek do silněji tvarovaných, zčásti srostlých kostí, které ohraničují mozkovou dutinu směrem k obličejovému šálku. Kostnatění (osifikace) je postupné odumírání do formy. Srovnatelným způsobem odumírá kůra do formy borky. Avšak protože jde o živočicha, je tento proces odumírání zadržován tělem formativních sil. Životní procesy zůstávají do určité míry v proudu; stálý odbourávání, přestavba a budování kostních substancí probíhá i nadále. Jak silně jsou kosti přesto ještě prostoupeny životními procesy, osvětluje skutečnost, že třetina kostí sestává z organické základní substance, *osseinu*, a dvě třetiny z výše jmenovaných minerálních solí (P, Ca, Mg a F).[1] Formativní síly oživují a prozařují kosti zevní, inervovanou a prokrvenou okosticí — periostem.

  1. Rolf Krahmer, Lothar Schröder: Anatomie der Haustiere, Leipzig 1985, 368 S.