Eine freie Initiative von Menschen bei mit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
| Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1403/cs
Jak lze myšlenkově pochopit tento proces, který se odehrává mezi rostlinným bahnem, schránkou lebeční kosti a borkou dubu v průběhu zimního pololetí v pozemském? Následuje pokus o výklad. Jde o otázku: Jak lze využít vlastnost vápníku stahovat éterické síly? Příliš často se po vlhké zimě a jaru a po náhle nastupujícím sluncem bohatém teplém období hromadně objevují škodlivé cizí organismy, jako jsou mšice v koloniích. Jsou znamením étericko-bujivého růstu. Kosmicko-astrální síly jsou příliš slabé, aby nadměrnou růstovou sílu vtiskovaly do formy. Zde může pomoci stahující síla vápníku – nikoli však běžná vápníková sloučenina s kyselinným zbytkem kyseliny uhličité (CaCO3), nýbrž je k tomu zapotřebí vápníku se «strukturou», jakou vykazuje borka dubu. Tento šťavelan vápenatý, vynesený životními procesy dubu a jím vyloučený do borky, musí být teprve prostřednictvím preparačních kroků přiveden do stavu, v němž jakožto přísada k organickým hnojivům udržuje zdravou rovnováhu mezi životní souvislostí půda-rostlina a vstupujícími astrálními silami podsluneční planet Venuše, Merkuru, Měsíce. Toho lze dosáhnout tím způsobem, že se vytvoří stav chaoticky bující étericity. V rostlinném bahně tento stav existuje. Musí být průběžně udržován přítokem dešťové a sněhové vody. Atmosférická voda obsahuje kyslík, který zajišťuje, že anaerobně probíhající rozkladné procesy nepřecházejí do hniloby. Polárně k vodnatosti rostlinného bahna je kvalita přitékající, kosmickými silami prostoupené dešťové a sněhové vody. Tato voda kondenzuje v zimní atmosféře z plynné formy vzduchu do kapkové formy nebo krystalizuje do podoby sněhového krystalu. V obou skupenských stavech má voda své vlastní centrum. K tomuto centru vstupují síly makrokosmu do vztahu, koncentrují se ve vodním obalu a ohraničují jej do podoby kapky nebo sněhového krystalu. Sjednocují-li se nyní tyto vodní kapky v homogenní vodní masu v pozemském, odevzdávají své vlastní centrum středu zemského jádra.






