Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1417/cs

Aus BiodynWiki

Při hledání rostliny, která je svými vlastními životními procesy schopna nechávat v sobě vznikat «správnou wechselwirkung [vzájemné působení] mezi kieselsäure [kyselinou křemičitou] a kaliem, nikoli kalziem», nalézá duchovní bádání löwenzahn [pampeliška lékařská] (Taraxacum officinale).[1] «Nevinný, žlutý löwenzahn [pampeliška], tam kde roste v nějakém kraji, je mimořádným dobrodiním. Je totiž prostředníkem mezi kieselsäure [kyselinou křemičitou] jemně homöopatisch [homeopaticky] rozptýlenou v kosmu a tím, co je jako kieselsäure [kyselina křemičitá] vlastně potřeba po celém kraji. Je skutečně jakousi Himmelsbote [nebeský posel].»[2] Löwenzahn [Pampeliška lékařská] je evolutivně uzpůsobena k tomu, aby «správným způsobem kieselsäure [kyselinu křemičitou]» «z celého kosmického okolí» přitahovala. «Neboť kieselsäure [kyselinu křemičitou] musíme mít v rostlině. A právě vzhledem k příjmu kieselsäure [kyseliny křemičité] ztrácí země v průběhu času svou moc. Ztrácí ji pomalu, proto si toho nevšimneme.»[3] Tato kieselsäure [kyselina křemičitá] «má naprosto největší bedeutung [význam] pro

406
  1. Rudolf Steiner: Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft, GA 327, Dornach 1999, Vortrag vom 13. Juni 1924, S. 137.
  2. Ebd., S. 137.
  3. Ebd., S. 135.