Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1428/cs

Ve srovnání s „pólem soli" kůlového kořene se merkuriální střed výhonku a listu pampelišky přechodem v horním rhizomu kořene vzdouvá do výrazné listové růžice (vyobrazení 32, str. 423). Stonek vězí v kořenovém krčku a zůstává po celý život vzdutý, zatímco životní bildekräfte s mocí střílí do spirálovitě seřazených, těsně nakupených listů. Listy těsně přiléhají k zemi, v zimě zcela; na jaře se zdvihají. Mladé listy rostoucí ze srdce listové růžice se stavějí vzpřímeně, aby při stárnutí pozvolna klesaly do roviny růžice a přibližovaly se zemi. Zatímco se tak od jara do podzimu tvoří nové listy – asi sto –, ty nejstarší na spodní straně růžice odumírají.