Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/145/cs

Zasvěcených do vyšších světů ducha, vychovávat bytostné články člověka k nositelům postupujícího vědomí Já. V řecko-latinské epoše se to týkalo vstupu Já do rozumové neboli citové duše — po duši vnímavé druhé modifikace astrálního těla. Já se teprve ukazuje v rozumové neboli citové duši. Já sice už myslelo ze sebe samého, ale stále se ještě hledalo. Sókratés v pátém století př. Kr. ještě neříkal: „Říkám si", nýbrž: „Můj daimón mi říká." Já žilo i v jazyce ještě skryté jako činný aktér začleněné do slovesa, například: řecky paideuo = vychovávám; latinsky cogito = poznávám.