Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1493/cs

Kozlík se nachází v okrajových a přechodových zónách obdělaných pozemků na hlinitých, humusnatých půdách, přednostně na vlhčích, spíše stinných místech – na lesních okrajích, na vlhkých loukách, v pobřežních pásech podél potoků a řek a u paty svahů s průsakovými vodami z podorničí. V horských údolích vystupuje až do značných nadmořských výšek. Lze ho pěstovat i zahradnicky. Zatímco se pampeliška – kromě své krátké doby kvetení – skrývá mezi trávami a bylinami, zvedá se kozlík z počátečního stádia listové růžice do hrdé vzpřímenosti vysoko nad své okolí, vrcholíce bíle až světle růžově rozkvétajícím lichookolíkem. Ten sestává z těsně semknutých, jemných, drobounkých jednotlivých kvítků, které se v intenzivně se šířící vůni zdají jakoby rozpouštět. Princip stonku ovládá celou rostlinu. Při výšce porostu až dva metry dosahuje stonek dolů až do prostoru kořenů, kde tvoří oddenky, a nahoru do vzdušného prostoru, kde se rozptyluje v květenství. Nahoru i dolů se rozčleňuje jednak v jemné stopky květů, jednak v mohutné oddenky. Ve stonku se jedinečným způsobem prolíná zemitost s působením vzduchu a tepla. Střídavě vstřícně se rozevírají lichozpeřené listy. V prvním roce po výsevu je metamorfóza listu nejzřetelněji vyjádřena. Z listové růžice se listová posloupnost zvedá stále ve větších vzdálenostech. Řapík se postupně zkracuje a v přechodu ke květenství se listy nakonec zcela stáhnou

429