Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1507/cs

Lze to vnímat jako fenomén zvláštního druhu, jakou povahu mají proudy mízy trvalky, jakou je kozlík. Nejprve asimilační proud (floém) z listové růžice napájí růst rhizomů a kořenů i jejich látkové kompozice, v nichž je již přítomna látková stavba celé rostliny. Jakmile lodyha začne vystřelovat do výšky, ústí tyto předformované látky do vzestupného proudu xylému a v ovzduší, světle a teple jsou znovu kompozičně zjemňovány tvarotvornými silami metamorfující se listové oblasti. Jejich prostřednictvím se bytostný praobraz kozlíku v lodyze, sledu listů a květenství utváří do vnější smyslové podoby. Zemská tíže látek v oddenku přechází v listoví a květu v «lehkost» a rozplývá se ve vůni.