Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1519/cs

Jednotlivý květ je nenápadný a svůj světle růžový odstín plně rozvíjí teprve v květenství jako celku. Zatímco květy v nejvyšším patře vrcholíku rozkvétají, vadnou ty v nižších a přecházejí v semenný stav. Tím se vysvětluje nápadně dlouhá doba kvetení. Květ se svými pěti nestejně velkými okvětními plátky, srostlými při bázi v trubičku, a se třemi prašníky vykazuje silnou asymetrii. Hoerner ji vykládá jako «znak velmi silné individualizace, způsobené hluboko do rostliny zasahujícím astrálem». Tento poukaz je podpořen i tím, že stonek čili vertikální princip dominuje tvarování kozlíku — což je příznačné pro to, že duchovní praobraz této rostliny, její bytost sama, se zjevuje v svislé ose Země–Slunce. Tento fakt dále dosvědčuje silný vztah kozlíku ke světlu, a stejně tak k teple, patrný z vysokého obsahu hořlavých látek. Teplo je pralivetem a nositelem bytosti ve vší bytnosti a dění.