Eine freie Initiative von Menschen bei  anthrowiki.at,  anthro.world,  biodyn.wiki und  steiner.wikimit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
|
|
Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1523/cs
Květní substance jsou z velké části vysoce komplexní kompozice uhlíku a vodíku. Kyslík vedoucí k pozemskému zcela ustupuje. Proto jsou tyto substance vysoce hořlavé, aniž by zanechávaly pondérovatelný popel: uhlík se proměňuje v plynný stav oxidu uhličitého. Fenomén hořlavosti poukazuje na to, že vodík je nositelem živlu tepla, resp. jeho nadsmyslového korelátu — tepelného éteru. Chemik Rudolf Hauschka (1891–1969) na tuto skutečnost upozorňuje: «Kdyby se vodík pojmenovával podle svého vnitřního charakteru, musel by se jmenovat ohnivina.»[1] Rudolf Steiner charakterizuje vodík jako to «látkovité, jež je tak blízko duchovnímu na jedné straně, tak blízko látkovému na straně druhé». «Nese vše, co je jakýmkoli způsobem gestaltované, oživené, astrální, opět zpět do šíří světového prostoru.» «Vodík vlastně vše rozpouští.»[2] V jedné přednášce pro dělníky[3] hovoří Rudolf Steiner o nadsmyslové bytosti vodíku: «Zajisté, v chemii je
- ↑ Rudolf Hauschka: Substanzlehre, Frankfurt/Main 1966, S. 51.
- ↑ Rudolf Steiner: Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft, GA 327, Vortrag vom 11. Juni 1924, Dornach 1999, S. 75/76.
- ↑ Rudolf Steiner: Mensch und Welt. Das Wirken des Geistes in der Natur. Über das Wesen der Bienen, GA 351, Vortrag vom 20. Oktober 1923, Dornach 1999, S. 72.
