Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1541/cs

Aus BiodynWiki

Stabilita fosforu (HPO4)2–, který přešel do roztoku při zvětrávání minerálů a rozkladu organické hmoty, je důsledkem jeho reaktivnosti. Vstupuje do nových vazeb zejména s vápníkem za vzniku sekundárních vápenatých fosfátů; dále je adsorbován hydroxydy hliníku a železa, které samy tvoří komplexy s huminovými a fulvokyselinami. Suspendovaně se nachází v půdních koloidech a adsorbovaný na jílových minerálech a humusových látkách. Až 80 % organických fosforečných sloučenin je přítomno ve formě fytátů (vápenaté a hořečnaté soli kyseliny inositolhexafosforečné); dalších 5 až 10 % se nachází v nukleových kyselinách buněčných jader rostlin a mikroorganismů.[1]

442
  1. Friedrich Scheffer, Paul Schachtschabel: Lehrbuch der Bodenkunde, Berlin 2018, 772 S.