Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1545/cs

vědomí (Sebe)Vědomím člověka! Rostlina jako čistě živá bytost nemá vtělené duševní ani vlastní bytostné jádro, proto také žádný nervový systém, který je třeba pokládat za pozemský základ astrálního těla. Avšak při pohledu na nukleus rostlinné buňky vyvstává otázka, zda jej nelze považovat za evoluční předstupeň k vytvoření takového systému. Jaderné kyseliny RNA a DNA vykazují vysoký obsah fosforu ve fosforečných zbytcích nukleotidů. Tak jako se u zvířete a člověka nervový systém jemně větví až do živé tkáně, nacházíme v jednotlivé buňce mimo buněčné jádro v buněčné plazmě organely, jako jsou ribozomy a mitochondrie, které jakožto nepatrné tvarované tělesné útvary stojí ve vztahu k plazmě i k jádru. Mitochondrie obsahují stejně jako jádro chromozomální struktury, u nichž lze předpokládat, že plní epigenetické funkce. To znamená, že jsou nositeli a zprostředkovateli vtisků, které cytoplazma přijala ze současných pozemských, slunečních a planetárních působení, jakož i z opatření péče, hnojení a šlechtění duchem a rukou člověka. Jsou to nově nabité vlastnosti ze současného bytí. Je třeba vycházet z toho, že takovéto epigenetické vtisky se v rostlinách uskutečňují v každém vegetačním roce. Aby se zachovaly plody tohoto «zpřítomnění» pozemsko-kosmických působení v průběhu roku — například přes hnojení preparáty —, doporučuje se vlastní rozmnožování až po šlechtění sortů vlastních statku.