Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1550/cs

Cytoplazma je pohybovým pólem buňky. Proudí, rotuje kolem buněčných vakuol – nebo ve zvláštních případech dokonce cirkuluje kolem buněčného jádra. Intenzita proudění je závislá na kyslíku, nositeli éterných sil. Je citlivá na vnější podněty; podle počasí se – bobtnáním a smršťováním buněčných tkání – stará například o zavírání a otevírání průduchů, o pohyb květenství hvězdnicovitých rostlin podle chodu slunce atd. Dále reaguje na způsob hnojení i na pečující ruku člověka. Jako pečeť vtlačuje svůj tvar do pečetního vosku, tak se z vnějšku pronikající astrální síly vtiskují do cytoplazmy buňky. V botanice se buněčné plazmě připisuje «schopnost vnímání». Nepojmenovává se však její rostlinná svébytnost, ani hranice, která ji odděluje od živočišného vnímání. V buněčném jádře vládne fosfor a určuje jeho přísné struktury. S ním spojená bílkovina, nukleoprotein, stejně jako v zásadě všechny bílkoviny, neobsahuje žádný fosfor. Bílkovina je spojena se sírou a za svou látkotvornou pohyblivost vděčí síře, tak blízce příbuzné fosforu a ve svých vlastnostech přesto tak polární. Ta je však prostředníkem mezi astrálními silami vyzařujícími z okolí a látkami, které tvoří bílkovinu (C, O, N, H). Oba, síra i fosfor, způsobují harmonizaci bytostných článků. Ponoří-li se například astrální tělo a s ním i Já příliš hluboko do éterné a fyzické organizace, pak je «síra více astrální tělo, fosfor více Já» z této vazby vymaní. Oba jsou Merkurii mezi vyššími duchovními světy a jejich pozemským obrazem, mezi duchovně-zárodečným a tím, co se utváří do fyzické podoby, v dílo. Oba vstupují v nejvyšším zředění do veškerého živého dění jednotně, a přesto polárním způsobem, opakujíce minulost v přítomnosti a otvírajíce ji budoucnosti. Oba jsou ve vysokém zředění vpleteny do jádra (fosfor) a plazmy (síra) buňky. Jejich

446