Eine freie Initiative von Menschen bei mit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
| Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1660/cs
význam. Umění naproti tomu potřebuje myšlenkové obrazy idejí, které živě naplňují duši a v ní mohou růst. Tvaruje-li se tyto prožité myšlenkové obrazy navenek, vzniká umělecké dílo, které se staví vedle přírody, avšak ji nezobrazuje, nýbrž se v duchovním uchopení a prožívání ideje praobrazu, typus nebo bytosti pokouší toto umělecky znovu vytvořit v obraze. Goethe hledal na základě jevů, jež rostlinná říše nabízí oku, prajev, který duchovně leží v základu všech rostlinných útvarů. Uchopil jej v ideji «Urpflanze» — prapůvodní rostliny — duchovně-imaginativně tak konkrétně, že mohl říci: «mit diesem Modell [der Urpflanze; Anmerkung des Verfassers] und dem Schlüssel dazu kann man alsdann noch Pflanzen ins Unendliche erfinden, die konsequent sein müssen, das heißt, die, wenn sie auch nicht existieren, doch existieren könnten und nicht etwa malerische oder dichterische Schatten und Scheine sind, sondern eine innere Wahrheit und Notwendigkeit haben. Dasselbe Gesetz wird sich auf alles Lebendige ausdehnen lassen.» (s tímto modelem [prapůvodní rostliny; poznámka autora] a klíčem k němu lze dále vynalézat rostliny do nekonečna, které musejí být důsledné, to jest které, i když neexistují, přece by existovat mohly a nejsou pouhými malířskými nebo básnickými stíny a zdáními, nýbrž mají vnitřní pravdu a nutnost. Týž zákon bude možno rozšířit na vše živé.)[1]
- ↑ Johann Wolfgang von Goethe: Goethes Werke. Naturwissenschaftliche Schriften, hrsg. v. Rudolf Steiner, Band 1, in: Kürschners Deutsche National-Litteratur, Berlin und Stuttgart 1887 (Reprint Dornach 1975): «Einleitung zum ersten Band», S. XXXI.






