Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/1679/cs

té druhé lze, z hlediska zemědělství, myslet v jedno s ideou «zemědělské individuality». Tak jako tato «naplňuje své bytí», když je jako taková «pojata», tak se naplňuje individualita člověka, Já, bytostnou substancí v té míře, jak silou Já své bytostné články – fyzické tělo, éterické a astrální tělo – zduchovňuje, to jest osvobozuje je z jejich vázanosti na přírodu. Bytostné naplnění Já tvoří vývojovou cestu člověka přes inkarnace. Čím více Já žijící v těle postupuje ve vědomí své duchovní povahy, tím více se může ze síly přebytku svého bytí rozšiřovat nad mimočlověčí přírodu a, přetvářejíc ji, cílenou činností «učit se pojímat zemědělský podnik jako jakýsi druh individuality». Toto uchopení znamená opravdovou inauguraci do budoucnosti, totiž vštípit vývojovou myšlenku nyní ze strany k vyššímu lidství probouzejícího se člověka do jsoucna přírody, jež se stalo. Zároveň to znamená, ze síly vyššího Já se vzdát toho, co chce pro sebe Já vázané na tělo, sobecké Já. Tím je ukázána cesta, jak může křesťanství novým způsobem opět zapustit kořeny v práci na zemi. Tento výhled do budoucnosti zakládá smýšlení, z nějž může zemědělec přírodě v lásce dávat, co nemá – dar, skrze nějž se může působení přírodních bytostí na daném stanovišti individualizovat k vyššímu celku.