Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/183/cs

práci svých rukou zasazovat do země. Reprezentantem tohoto vývoje byl Benedikt z Nursie (480–547 n. l.). Jeho životopis v tomto ohledu vykazuje symptomatické rysy: Nejprve za studií uprchl ze svého nemravného prostředí v Římě do poustevnického života, do jeskyně v Sabinských horách. Tam ve tříleté asketické samotě přijal v přísném duševním cvičení Kristův impuls do svého Já spočívajícího ve vůli. S touto prokřesťanštěnou vůlí Já pak vystoupil do světa, stal se reformátorem mnišství, založil roku 529 klášter a řád benediktinů na Monte Cassinu – za jeho života následovalo dvanáct dalších poboček. Pro své kulturně-tvůrčí zásluhy byl později nazván „otcem Evropy“. Od něj mimo jiné pochází klášterní pravidlo „ora et labora“, modli se a pracuj, heslo, jemuž mnišství holdovalo po celý středověk a které je pozvedlo k jeho vysokým kulturním výtvorům. „Práce“ Benedikta z Nursie, zrozená z nejniternějších hlubin duše a svázaná přísnými pravidly, se vztahovala na přepracování země. Tak jako Já proniká celého člověka a dokáže ho přepracovat k vyššímu vývoji, tak Benedikt sjednotil veškeré zemědělské kulturní dědictví tehdejšího lidstva, přepracoval je ve vyšší celistvost a stvořil – v metamorfóze „organismu v přirozeném růstu“, který utvářel předkřesťanské kulturní epochy – základy pro vznik zemědělského kulturního organismu. V něm si prokřesťanštěná lidská duše začala v práci inspirované a chtěné svým Já vytvářet obraz sebe sama. V činorodosti Benedikta z Nursie, obrácené ke světu a proměňující minulé v budoucí, se setkáváme s vynikajícím představitelem exoterního křesťanství, které tvoří vnější životní formy. Tento exoterně-křesťanský proud pronikl od jihu přes Alpy do oblasti Bodamského jezera (Chur se v pátém století stal biskupským sídlem) a na počátku sedmého století se tam setkal s proudem esoterního křesťanství, které přicházelo ze západu, z Irska, a přinášelo čistě v duchu prožívané, kosmické křesťanství. To se stalo duchovní potravou pro probouzení Já v lidech. Reprezentantem tohoto proudu je Kolumbán Mladší (kolem 530–615 n. l.). Legenda vypráví, že když v roce 610 vstoupil na ostrov Reichenau v Bodamském jezeře, pluje proti proudu Rýna, jeho prvním činem bylo, že z ostrova zapudil veškerou hadí havěť v podobě divokých prasat, takže se bídně utopila v jezeře. V tomto obraze se skrývá hluboká proměna, která se odehrála. Lze

63