Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/188/cs

Mnich, jenž v očištěné duši nesl v sobě Kristův impuls. Snad ho vidíme stanout u pramene — u pradávného, pohanského posvátného místa — jak si v temnotě lesa vytíná malou mýtinu a hrubě tesá kapličku, v jejímž nitru spočívá oltář. Vidíme, jak z lesa přistupují lidé, přijímají poučení, které pociťují jako duchovní pokrm pro své Já, jež v nich probouzí vůli Já k práci a činí z nich pomocníky toho Jednoho, mnicha. Začínají s ním dále kácet les, vysušují nedalekém bažinu a na sluncem prozářené mýtině pěstují rostliny ze semen, která přijali z rukou mnicha jako cizí kulturní statek. Vidíme, jak zanedlouho dřevěnou kapli vystřídá románská kamenná stavba, která se svým hrozivým, mohutným zdivem a úzkými okenními otvory schranně ukrývá před dosud nezkrocenými silami přírody kolem dokola. A konečně postřehneme, že kolem tohoto věnovaného a jménem pokřtěného středu vznikají selské statky a řemeslné živnosti. Vesnice se zrodila — s kaplí či kostelem ve středu a katastrem obce jako obvodem.