Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/189/cs

V následující době až do 9./10. století se pod tímto nastupujícím kulturním impulsem proměnila soulová výchova lidí. Nezřízená, bouřlivá statečnost se zvnitřnila a proměnila v duševní sílu pokory. A Já, které v pronikání a šlechtění těla a duše nabývalo vědomí sebe sama v dalších stupních, vydřelo ze sebe vůči člověku i světu «otázku». Parzivalův příběh líčí tento obrat. Mladý Parzival vstupuje do světa jako «prostý blázen». Statečně přijímá boj s každým protivníkem, aniž by věděl, kdo to je. Teprve po boji sundají vítěz i poražený hledí a představí se. Jednání předcházelo poznání. Parzivalova pouť vede skrze přehmaty, pochybnosti a utrpení k probuzení Já, k otázce: «Kdo jsem já, co ti chybí?» Otevření duše k otázce na pravém místě v pravý čas povyšuje Parzivala na krále Grálu — na Já, které se v naplnění duchem samo ovládá. Jako ve starém Řecku v neúprosnosti osudu Oresta nebo Oidipa zaznívá tragika věku přicházejícího ke svému konci, tak se v Parzivalově osudu v úplné metamorfóze zjevuje budoucí cesta ke svobodnému sebeurčení.