Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/191/cs

Dědictví předkřesťanských kulturních epoch. Uprostřed katastru obce stojí vysoko nad štítovými střechami vesnice kostel s věží a lodí, umělecké dílo v dvojím smyslu: svisle strmí vzhůru věž, navenek ztvárněný obraz vnitřního zážitku Já; vodorovně se rozkládá loď, průmět duševního prožívání ve společenství. Toto zasazení středového bodu je stavebním výkonem celého vesnického společenství. Co zde vzniká jakožto křestní akt jednoho místa na zemi uprostřed divoké přírody, je úplné vyvracení dokonalého uměleckého díla z předkřesťanské doby — řeckého chrámu. Jako tento vystavoval svou vysokou estetiku navenek, především v kompozici sloupů, avšak nitro, cella, příbytek božstva, bylo v takřka hermetickém uzavření zdí odňato profánnímu pohledu, tak je v románské bazilice venkovní strana pevně obezděna, sloupy jsou přeneseny dovnitř a vnitřní prostor je obci otevřen. Umělecká síla citové duše každého jednotlivce ve vesnickém společenství byla prostoupena obrazovým prožíváním podzemně působícího esoterního lidového křesťanství a byla nesena a podpírána institucionálně-exoterním křesťanstvím, působícím výsostně v mnišství a ve šlechtě. Oba způsoby prožívání se spojovaly a soustřeďovaly dovnitř k středovému bodu katastru a vytvářely obci a kultickému dění u oltáře v uměleckém ztvárněnísílu formové hülseny.